Sarajevo: Mesto mnohých tvárí

Sarajevo pamiatkySarajevo pamiatkySarajevo pamiatkySarajevo pamiatkySarajevo pamiatkySarajevo pamiatky
35. najvtipnejšia anekdota, 18. najroztomilejší pes, 12. najlahodnejších koňakov... Ak čítam niečo také, otvára sa mi, prepáčte mi to klišé, kudla vo vrecku. Asi som nejako bytostne proti tomu niečo označovať za NAJ... (doplň ľubovoľné adjektívum), pokiaľ to nie je objektívne merateľné. Napriek tomu, ak sa ma spýtate, ktoré je najkrajší hlavné mesto na Balkáne, bez váhania poviem, že - Sarajevo. 
Pravda, mesta ako Podgorica, Atény, Sofia, Priština, Skopje či Tirana posúvajú pomyselnú latku krásy tak prekliate nízko, že by v súťaži krásy obstáli asi aj Neratovice alebo Kralupy nad Vltavou. No bosnianska metropola Sarajevo má skrátka našliapnuté o triedu vyššie. Alebo aj o dve. A to som ešte nespomenul, že ide v Európe o 14. najzaujímavejšie mesto a 29. najpestrejšie. Pozývam vás na návštevu Sarajeva, mesta mnohých tvárí.
Umiestnením v údolí medzi pohoriami Romanija, Bukovik, Igman a Trebevič zbiera Sarajevo kladné body, čo sa týka výhľadov. Z každej časti mesta vidíte zalesnené svahy a zároveň, keď vás mesto unaví (alebo keď je nebodaj inverzia) môžete byť za pol hodiny v kopcoch. Nech na jedno popoludnie alebo aj na týždeň.
Sarajevo

Sarajevo: Európsky Jeruzalem

Poďme však do mesta. Sarajevo založili v polovici 15. storočia Turci a krátkom čase z neho urobili výstavnú skriňú Osmanskej ríše na Balkáne. Koniec koncov "saray" znamená turecky palác a navyše, dlhé roky bolo Sarajevo druhým najväčším osmanským mestom v Európe. A tak, cez všetky dejinné zvraty, dodnes pôsobí mesto so svojimi mešitami, tureckými kúpeľmi, bazármi a tržnicou veľmi orientálne. Zlatý vek zažívalo Sarajevo sto rokov po svojom založení, keď v ríši vládol Sulejman I. Nádherný a samotnom meste vezír Gazi Husrev beg. Vtedy vzniklo niekoľko nádherných mešít v osmanskom štýle, hodinová veža, náboženské školy, minarety, nemocnice, mosty. Bol vystavaný aj starý pravoslávny chrám, vznikla nová remeselnícka štvrť, v ktorej sa usadili katolícki remeselníci z Dalmácie. Zo Španielska utekali pred inkvizíciou sefradští Židia, ktorí sa tu usadili tiež. Prirovnanie "európsky Jeruzalem" je tak rozhodne na mieste. Všetko pekné však raz končí a zlatý vek uťal v roku 1697 Eugen Savojský. Ten so svojím vojskom Sarajevo vypálil. Dopite výbornú kávu, dofajčite vodnú fajku, je načase posunúť sa v priestore i čase. 
sarajevo

Požár pohltí víc jak 900 domů

Léta úpadku a anarchie končí roku 1878 s příchodem Rakouska-Uherska, které v Bosně vládne až do konce první světové války. Největší zásluhu na rozvoji města má bezesporu jistý obchodník Schwarz, který v srpnu 1879 kontroluje, zda má v sudu dost kořalky a svítí si u toho svíčkou. Asi jí bylo dost. Následný požár pohltí víc jak 900 domů, a tak urbanistům jen máloco brání v načrtnutí nového ryze evropského centra. Pravoúhlá síť ulic, nová nábřeží, kanalizace, tramvaje. Na rozvoji města se podílejí i čeští architekti, kteří jsou podepsáni pod většinou městotvorných budov: radnice, nemocnice, věznice, soud, hotely, školy, tiskárna, banky, nemocnice, hasičská zbrojnice, muzeum, divadlo, obecní dům, ale i rezidenční budovy a církevní objekty. A především pivovar! V tom vařili čeští sládkové ještě za dob Jugoslávie. Sedněme si do pivovarské restaurace, dejme si jedno (dvě? tři?) nefiltrované a v mezičase si prohlédněme staré pohlednice na stěnách. Jak bývalo za císaře pána zvykem, psaly se vzkazy i na přední stranu. Nevadí, pokud neznáte srbochorvatštinu, mnohé jsou česky. Toulat se Bosnou a její historií a hledat stopy Čechů z dob mocnářství chtě nechtě hraje na patriotickou strunu. Paleontolog Karel Absolon, architekti Karel Pařík, Jan Kotěra, botanik Karel Malý, vynálezce František Křižík, skladatel Julius Fučík – jména, která známe, ale přesto si je s Bosnou spojí jen málokdo. A nesmíme zapomenou na Leopolda Lojku, řidiče hraběte Harracha, který špatně odbočí, když veze Františka Ferdinanda. Slovy paní Müllerové: "Pan arcivévoda byl hned hotovej, milostpane. To vědí, že s revolverem nejsou žádný hračky."  Dopijme pivo, čeká nás Sarajevo jugoslávské.

Zimní olympijské hry 1984

Popojeďme trolejbusem, sedněme do podniku s příznačným jménem Tito a dejme si panáka rakije za druga predsjedinka. Retro podnik vzpomínající tak trochu potměšile na "staré dobré časy" je ukryt v přízemí betonové budovy Historického muzea. Nápisy oslavující 25. máj - Den mladosti nebo bratstvo i jedinstvo (bratrství a jednotu), státníkovy bysty a citáty. I léta socialismu se na tváři Sarajeva promítla. Naštěstí jen málo v historickém centru. Vyrostly výškové budovy, betonová sídliště, ale třeba i lanovka na Trebevič od chrudimské Trasporty. A zatímco v jugoslávské politice hrál prim Bělehrad a Záhřeb, Sarajevo zůstalo neoficiálně městem kultury a v únoru 1984 i sportu, když hostilo XIV. zimní olympijské hry. Sklenici vody a můžeme se konečně vydat na vrch Vidikovac nad město. Dodnes tu najdeme opuštěnou a zarůstající sáňkařsko-bobovou dráhu. K tomu sjezdařské areály na Bjelašnici a Jahorině, skokanské můstky na Igmanu a v neposlední řadě třeba úžasné retro olympijské muzeum v areálu Zetra, kde se krasobruslilo. Slovy Ch. A. Samaranche, který si asi nevšiml olympijské vlajky vyvěšené při zahajovacím ceremoniálu vzhůru nohama: "Sarajevo had the best organized winter games in the history of the Olympics..."
sarajevo
V klopených zatáčkách betonového koryta bobové dráhy jsou dodnes vyrubané střílny z dob obléhání Sarajeva. Válka v devadesátých létech město neušetřila. Jméno kopce Vidikovac (Vyhlídka) mluví samo za sebe, město je odtud jako na dlani. Stejně na dlani ho měli vojáci a dělostřelectvo Jugoslávské armády, která přes tři roky město obléhala a ostřelovala. Smutné pozůstatky konfliktu jsou v městě a okolí dodnes: zbytky zákopů, vypálené objekty, zdi domů kropenaté od kulek, rozprskly minometných granátů na chodnících a víc jak jedenáct tisíc hrobů. I tak se píší dějiny.
 
Ale válka je víc jak dvacet let minulostí, tak obraťme list. Dnešní Sarajevo je historické i moderní, orientální i evropské, usměvavé a sympatické, a přece s jizvami na těle i na duši. A pokud zalistujete průvodcem Lonely Planet - Best Cities 2006zjistíte, že Sarajevo je 43. nejlepší město na světě. A to už je co říct!
 

Věděli jste že:

· V Sarajevu najdete druhý největší židovský hřbitov v Evropě.
· Sarajevské Zemské muzeum je první muzejní budovou na Balkáně postavenou pro muzejní účely.
· Avaz Twist Tower byl v době svého dokončení (2008) nejvyšší budovou na území bývalé Jugoslávie. Televizní věž Avala nad Bělehradem byla (a zase je vyšší), ale v roce 2008 stále ještě nebyla znovu postavena po bombardování NATO.
· Gazi Husrev begova mešita měla do roku 2014 své dvojče v syrském Aleppu. Zároveň je to první mešita na světě se zavedenou elektřinou.
· Na vrcholu Bjelašnica nad Sarajevem vznikla nejstarší meteorologická stanice na Balkáně.
· Skladatel Julius Fučík (strýc toho známějšího J. F.) složil svou nejznámější skladbu Příchod gladiátorů v Sarajevu, kde sloužil v Rakousko-Uherské armádě jako plukovní kapelník.
· Atentátník Gavrilo Princip je pochován v Sarajevu, i když po své smrti v Terezíně byl pohřben v neoznačeném hrobě.
· Druhý nejstarší horalský spolek v Bosně a Hercegovině byla sarajevská pobočka KČT.
· Sarajevo mělo první tramvaje v kontinentální Evropě. Předstihlo tak i Vídeň, kde se zaváděl tramvajový provoz až poté, co se "vychytaly mouchy" v Sarajevu.
 
Do Bosny a Hercegoviny se můžete aktivně podívat s  CK Kudrna:

 

Čítajte ďalej

Česká republika je ideálnou destináciou aj pre mladých cestovateľov. Či už ste priaznivcami histórie, aktívnej dovolenky alebo netradičných zážitkov, v  Česku si určite vyberiete to, čo je vám...
 
Najkrajším príkladom, ktorý nám dokonale predstaví zmýšľanie Holanďanov, je hlavné mesto Amsterdam, ktoré patrí medzi najnavštevovanejšie mestá Európy. Mesto vyhľadávané často mladými ľuďmi kvôli...
 
Guatemala je krajina nesmiernych prírodných krás a skutočnou klenotnicou tradičných indiánskych zvykov a kultúrnych pamiatok. Nádherné sopečné jazero Atitlán, indiáni v tradičných...
 
Sümela  je ortodoxný gréckokatolícky kláštor Panny Márie, založený v roku 386 n.l. a vytesaný vysoko na skalnom útese v nadmorskej výške 1200 m n.m., na terajšom území...
 
Kedy sa objavil prvý záchod na Slovensku, to doložené nemáme. Wikipédia síce uvádza, že v „starej slovenčine“ sa toto miesto nazývalo „sráč“, asi to však netreba brať celkom vážne. Pravda je, dodnes...
 

GPS poloha

Diskusia