Kolem Mont Blanc za deset dní

V pozdním jaru jsme se s Miloušem vypravili na dlouho plánovaný vandr kolem největšího kopce v Evropě - Mont Blanc. Po příjezdu z naší vesničky střediskové do Chamomix jsme našli prostředím příjemný kemp...

... /Grand Camp/ v Taconnazu na půl cesty mezi Chamonix a les Houches.

TOUR DU MONT-BLANC - první pochodový den /+-/1250m převýšení

Už druhý den po příjezdu se necháme odvézt busem /zdarma/ do Les Houches. Naším cílem pro první den bylo údolí de la Croix du Bonhomme. S hnusně těžkými kletry na hřbetě překonáváme sedlo du Voza abychom vzápětí opět pracně získanou výšku ztratili při sestupu.Zvolili jsme lehčí variantu přes Bionnassay-Le Champel-Gruvaz-Les Contamines Montjoie. Teprve téměř na konci údolí nacházíme poloprázdný kemp.

Druhý den/+-/2600 m převýšení

Den druhý pro nás připravil stoupání na sedlo Bonhomme 2329 m. Je skvělé počasí . Cesta stoupá kolem chalet de Nant Borrant 1460 m , chalet de la Balme 1706 m. Procházíme kolem tábořiště , které není uvedené na mapě. Nad 2200 m je docela dost sněhu a to i přesto , že údajně byla slabá zima na srážky. Od sedla traverzujeme k refugii du Col de la Croix du Bonhomme 2433 m. Za mlhy by to zde bylo docela orientačně náročné. Vymýšlím variantu přes sedlo Col des Fours 2665 m. Tady už je sněhu požehnaně , navíc je těžký a mokrý. Díky vyšlapaným stopám nacházím správný směr a sedlo nacházíme. Prudký sestup do údolí de la Ville des Glaciers 1780 m. je za chvíli za námi a přes několik docela pěkně rozvodněných potoků se po těžkém dni dostáváme k refugii des Mottets 1870 m. Noc trávíme v otevřeném winterrrooomu.

Den třetí /+-/1750 m převýšení

Den třetí je opět v krásném počasí. Francii opouštíme v sedle Col de la Seigne 2516 m. Sestupujeme už do Itálie. Opět všude mokrý sníh. Kolem nás probíhá starší pani s lehounkým batohem. Později zjišťujeme , že trénuje na horský maratón a společně s manželem jsou oba z Tasmánie. Sestup nás dovede na krásné louky kterými protéká snad stovka potůčků. Ideální místo pro bivak. Třeba příště. Poblíž se nachází rifuge E. Soldánu , ledovec de la Lex Blancea později i rifuge Elisabetta. Jdeme se podívat na malé ledovcové jezírko Lac du Miage pod stejnojmenným ledovcem. Pak trochu únavná cesta po asfaltu údolím Veny. Tam u Plan Veny nacházíme pěkně upravenou piknikovou výletní zónu , se spoustou ohnišť, toaletami a pitnou vodou. Vše je ještě mimo provoz a to se nám hodí. V noci přichází krátký déštˇ.

Den čtvrtý /+-/650 m převýšení

V tomto místě je možné vystoupat opět vzhůru a do Courmayeuru dojít přes kopec. My volíme lehčí variantu po silnici. Je fantastické ráno. Po nočním deští stoupá ranní opar vzhůru a slunce ozařuje nad námi čnící vrcholy. Kolem kostelíka N.D.de la Guerison /replika, protože původní byl zničen ledovcem/ docházíme na okraj města. Nakupujeme nějaké zásoby a necháváme se dovézt místním linkovým busem na konečnou do Planpinejeuxu. Po pohodové stezce pak stoupáme údolím Ferret do Arnuva / přes Lavachey/ a prudkým stoupáním zakončíme den ve winterroomu rifugie Elena 2062 m. Večer se na terase kocháme výhledy na ledovec Pré de Bar. Fantazie.

Pátý den. /+-/ 1900m převýšení

Sedlo Ferret 2537 m přes které se dostáváme do Švýcarska nás moc nepotěší , protože je velká oblačnost. Za celou dobu co jsme vyšli z Les Houches jsme potkali minimum lidí. Tady se to trochu mění. Několik skupin co potkáváme nás udivuje svým vybavením která vypadá ,jakoby si vyšli někam na výlet v teplé nížině. A to sebou mají horské vůdce. Trasa vede přes Ferret , la Fouly, Praz de Fort do Isseru. Jelikož závěr byl po asfaltu a mě berou docela záda , opět využijeme místní autobusové linky a do cíle dnešní etapy dojíždíme. Kem v Champex je za 20 euro.

Den šestý - /+-/ 2200 m převýšení

Mám v úmyslu projít z Champex těžší variantou přes sedlo Fenetre d'Arpette 2671 m. do sedla col de Balme. Ukáže se to jako dobrá volba. Údolí Val d'Arpette je snad nejhezčí co jsme zatím viděli. Výstup vzhůru je docela náročný , ale výhledy ze sedla na ledovec Orient byly úžasné. Jestliže výstup vzhůru byl náročný , pak sestup k refugii du Glacier byl únavný. Přicházíme akorát kdy místní obsluha končí pracovní dobu a odchází pryč. Stavím stan na travnatém plácku a chladnou noc trávíme v poklidu.

Den sedmý

Na sedlo Balme se dostáváme po klikaté horské stezce vedoucí od refugie du Glacier přes potok kolmo vzhůru ,přes několik prahů. Nad jedním z nich je krásně usazená malá horská chalet . Správcem je švýcarský horský vlk -horoslužebník ,jak vystřižený ze žurnálu. Zarostlej, opáleném s dýmkou v puse , pantofle na nohách, věk kolem 50-60?

Moc toho nenamluvil, ale chalupu a okolí kolem ní měl úžasnou. A kafe taky ušlo. Do sedla Balme se dostáváme docela v pohodě i přes několik strmých sněhových polí. Celý tento úsek je moc pěknej , vlastně skvělej . Ale musí vyjít dobré počasí . V col Balme opět vcházíme do Francie. A konečně máme výhled na Mont Blank a celé horské pásmo kolem něj. Ledovce jako Glacier du Tour, du Geant, du Bosseon. Sestupujeme po trávě sjezdovek přes Charamillon 1912 a Le Tour 1479 m do Les Frasserandes. Zde očekávaný kemp ještě nefunguje a tak musíme až do Argentiere . Tady jsme úspěšní.

Den osmý - +460m

Tento den jdeme jen krátkou etapu k jezeru Lac Blanc 2352 m . Cesta stoupá po východních svazích masivu Des Aiguilles Rouge ze kterých můžeme krásně sledovat západní svahy masívu Mont Blanku. Pohled na ledovec d'Argentiére je skvělej i když je krásně vidět , jak oteplování atmosféry způsobuje jeho úbytek. Tady už potkáváme velké množství jednodenních výletníků a také se málem srazíme na stezce s kozorohem. Celé jezero je ještě pod sněhem a ledem a tak využijeme verandy u Calet du Lac Blanc a noc trávíme na ni pod širákem. Jakoby se Alpy s námi chtěly v závěru rozloučit a ukázat i svoji drsnější tvář, celá noc proběhne v šílené bouřce. Blesky a hromy se střídají a déšť buší do provizorně napnuté plachty stanu.

Den devátý. -1400m převýšení

Poslední pochodový den sestupujeme v mlžném oparu přes chalet de la Flégére 1877m na Planpraz a hnusným sestupem až do Chamomix. Tady si v cukrárně nad dortama můžeme říct , že to stálo za to. - viac o autorových cestách na: www.dofo.blog.cz