Jean Baptiste Bénard de LA HARPE a Francouzi na Rudé řece

První evropské kolonisty přivedl do povodí Red Riveru - Rudé řeky, Jean Baptiste Bénard de LA HARPE (1683-1765). Tento energický šlechtic se zapsal do galerie cestovatelů svým průzkumem amerických toků jako je Mississippi, Arkansas, Kansas a Republican River.     

 

V roce 1701 vstoupil jako důstojník do jezdeckého regimentu španělského krále Filipa V., který načas pobýval v saint-maloském přístavu. Vojenská kariéra mu však nevoněla a tak se roku 1703 přeplavil do Peru, kde začal pracovat ve státních službách. 7.února 1705 se ze zištných důvodů oženil s vdovou doňou Maríou de Rokafull, o 22 roků starší bohatou flanderskou aristokratkou, kterou si získal tím, že jí nepravdivě vylíčil svůj osud.

 

 

Okolo roku 1706 napsal La Harpe údajně "Paměti" o svých zkušenostech v Jižní Americe, ale ty se ztratily a jeho žena označila knihu za výmysl. Napětí mezi manžely stále vzrůstalo a ještě téhož roku odejeli do Francie, kde doňa María podala žádost, aby bylo jejich nerovné manželství anulováno. Chřadnoucí šlechtična zemřela v roce 1709, ale La Harpe předem ztracenou "bitvu" o její peníze vzdal až v roce 1715.

 

Druhý sňatek uzavřel tentokrát z lásky. V roce 1710 si vzal Francouzku Jeanne Francoise Prigent de Penelan, s kterou měl podle dochovaných listin syna Guillauma. Šťastné manželství však po pěti letech přervala tragická ženina smrt a La Harpe byl volný a zralý pro svoji objevitelskou dráhu.

 

 

Roku 1716 se mu podařilo od "Společnosti pro Indie" získat koncesi, která ho opravňovala osídlit území kolem řeky Red River ve francouzské Louisianě.

 

Na jaře 1718 se v přístavu La Rochelle nalodil se 40 muži na loď "Victorie" a vypravil se přes oceán. Po strastiplné plavbě kolonisté 27.srpna 1718 přistáli na Dauphinově ostrově u pobřeží dnešní Alabamy. Vyčerpaní mořeplavci se dopravili do New Orleansu na indiánských pirogách, odkud vyrazili na sever k povodí řek Red River a Sulphur River, kde je čekaly nové domovy. Od místních Indiánů kmene Nassonites La Harpe zakoupil pozemky a v dubnu 1719 zde založil pevnost Fort Saint Louis de los Cadodaquious (pozdější Fort Breton), která byla srdcem nové kolonie. Žádal dopisem španělského guvernéra Martína de Alarcón a otce Antonia Margila de Jesúse o povolení oboustranného obchodu, ale Francie byla v té době se Španělskem ve válce a jeho iniciativa přišla v niveč.

 

 

V létě uspořádal výzkumnou expedici ke Canadian Riveru v dnešní Oklahomě a navštívil mocný kmen Komančů. Nějaký čas také pobýval mezi Pónyi (Pawnee), jejichž náčelníky získal pro francouzské zájmy. Poté se vrátil na Red River, ale onemocněl horečkami a po třech týdnech se vydal do New Orleansu a posléze se v lednu 1720 přeplavil do Francie. Když se zotavil, začala ho evropská půda pálit pod nohama a opět vyrazil do Nového světa.     

 

 

V dubnu 1721 se na lodi "Subtile", jíž velel kapitán Jean Béranger, přeplavil s patnácti vojáky na texaské pobřeží, aby prozkoumal zátoky Matagorda a Galveston. Pro nepřátelství místních Indiánů kmene Karankawa však toto území neshledal vhodným k evropskému osídlení. Tvrz Saint Bernard, jejíž základy položil v srpnu 1721, zůstala navždy opuštěná. Příští rok ho vyslal guvernér Louisiany Bienville na další průzkumnou výpravu.  

 

La Harpe se vydal k řece Arkansas, kde narazil na Španěly, kteří do těchto končin pronikali z jihozápadu, se zbožím pro místní Indiány. Uzavřel s nimi partnerství, ale slibně se rozvíjející obchodní vztahy brzy skončily. "Společnost pro Indie" mu o rok později zakázala další objevitelské expedice a zklamaný průzkumník odplul do Francie a do Ameriky se už nikdy nevypravil. 

 

 

O svých cestách napsal knihu s pompézním názvem "Journal Historique Concernant l´Établissement des Francais a la Louisiane", která vyšla tiskem v roce 1831. Na svých poutích prováděl i geografický průzkum, všímal si zejména vodních a pozemních cest, jejichž směry poměrně přesně určoval podle kompasu. Pronikl hluboko do zcela neznámého amerického vnitrozemí, snad až k 100 stupňům západní délky. Své zprávy však silně přikrašloval báchorkami o drahokamech (Smaragdová hora) a fantastických zvířatech, což jeho zásluhy o průzkum nových teritorií trochu degraduje. 

 

Jean Baptiste Bénard de La Harpe zemřel v Saint-Malo 26.září 1765, neprávem zapomenut, tak jako mnoho jiných průkopníků těch časů.