 Druhá cesta inženýrů Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky vede tentokrát
přes Blízký východ, monzunovou Asii, Indonésii, Japonsko a asijskou
část bývalého Sovětského svazu.
Dvojice legendárních cestovatelů vyrazila ve dvou vozech Tatra 805 v
roce 1959 a do Československa se vrátila roku 1964. Z jejich
obdivuhodného počinu vzešla celá řada reportáží, rozhlasových relací a
celovečerních dokumentárních filmů.
Neuvěřitelný úspěch slavily jejich knihy, které vycházely ve
stotisícových nákladech. Vybrané kapitoly z nich aktuálně upravil
Miroslav Zikmund — první cestu po Africe a Americe tedy nyní doplňuje
cesta druhá Asií a vytváří tak ucelené dvousvazkové dílo, přesvědčivé
svou nadčasovostí. Kniha je vybavena bohatou obrazovou přílohou s mnoha
doposud nepublikovanými snímky z Archivu Hanzelky a Zikmunda. Přílohou
je unikátní barevný plakát.
 Jiří Hanzelka (24. 12. 1920 ve Štramberku – 15. 2. 2003 v Praze)
& Miroslav Zikmund (14. 2. 1919 v Plzni)
V letech 1947–1950 procestovali společně v osobním automobilu Tatra 87
čtyřicet čtyři zemí Evropy, Afriky a Jižní Ameriky, v letech 1959–1964
dvěma vozidly Tatra 805 země Asie, Austrálie a Oceánie. Celkem projeli
83 zemí světa. Dojmy z cest zpracovali novinářsky, literárně i filmově.
Jejich 18 knih bylo přeloženo do 11 jazyků, vyšly nákladem cca 6,5
milionů výtisků. Autoři několika set reportáží a přednášek v
Československu i zahraničí a 147 krátkometrážních filmů. Po roce 1970
nesměli publikovat, některé knihy zůstaly v rukopisu nebo vyšly v
ineditní edici.
Knihy mj.:
Afrika snů a skutečnosti (3 díly, 1952)
S československou vlajkou na Kilimandžáro (1954)
Tam za řekou je Argentina (1956)
Přes Kordillery (1957)
Za lovci lebek (1958)
Mezi dvěma oceány (1959)
Obrácený půlměsíc (1961)
Tisíc a dvě noci (1967)
Světadíl pod Himálajem (1969)
Cejlon — ráj bez andělů (ineditní edice, 1975)
Sumatra — naděje bez obrysů (ineditní edice, 1976)
Zvláštní zpráva č. 4 (vypracovaná r. 1964 z podnětu L. I.
Brežněva podávající svědectví o hospodářské situaci na Dálném východě a
Uralu, 1990; sovětskými orgány nebyla přijata, dostali se na seznam
nepřátel Sovětského svazu)
Život snů a skutečnosti (rozhovor J. Slomka s oběma cestovateli, 1997)
Modrý Mauritius… a přece Austrálie! (1999)
Přemožení pouště (2002)
V roce 1993 získali za své celoživotní dílo Cenu E. E. Kische, v roce
1999 převzali z rukou prezidenta Václava Havla Medaili Za zásluhy II.
stupně.
Text převzat z www.jota.cz
Diskusia (0) |
"Myšlienka na starobu mi bola vzdialená. Predstava, že by som mal niekedy žiť ako dôchodca, mi bola smiešna. Vždy som bol presvedčený, že padnem v boji s prírodou a supy to vybavia namiesto pohrebného ústavu. Nuž - nestalo sa tak a ja som zostarel. Asi by som mal závidieť spolužiakom, ktorí pokojne užívajú svoj tuk a pravidelne si vyberajú dôchodok. Asi by som mal závidieť aspoň vo chvíli, keď cítim príchod staroby a strácam schopnosť pracovať. Ja ale viem, že ich obzor je úzky, ich starosti malicherné, pretože ich rozžiali len nedostatok alebo zhoršená kvalita piva. Myslím, že musia cítiť úžasnú prázdnotu, keď si premietnu život, ktorý žili. Živorenie za písacími stolmi, "veľké boje" úradníckych intríg, keď niekto niekoho nezaslúžene "preskočil"... Kto z nich, kto z ľudí, ktorých poznám, mal krajší život ako bol ten môj?"
