Sprievodca po Peru

Peru bylo v šestnáctém století zemí zlata a Inků vzývajících sluneční božstva. V té době se zde vytěžilo nejvíce bohatství tehdejší Evropy a rozkládala se tu největší říše tehdejšího světa. Nerostné bohatství země naplňovalo sny a představy nenasytných Evropanů i přesto, že skutečný poklad spočíval v přírodních krásách, v hojnosti zvěře a v barevnosti obyvatel této země. Po politických třenicích a nestabilní situaci krvavých osmdesátých let a diktatuře let devadesátých se Peru začíná znovu, jako již tolikrát v historii, vzpamatovávat.

Peru je v první řadě nejrozmanitější a bezpochyby nejzajímavější zemí celé Jižní Ameriky. Většině lidí vytane při slově Peru na mysl hradba hor a archeologické památky incké říše. Málokomu se však vybaví nedohledná příbřežní poušť a bezbřehé deštné pralesy Amazonie. Tyto dva rozdílné přírodní systémy od sebe odděluje několik hřebenů And, jejichž vrcholky šplhají do výšek nad 7000 metrů a v pásu 400 km širokém rozrývají podélně celé Peru. Tři jmenované regiony se od sebe liší natolik, že není myslitelné chápat Peru jako jednolitý kus země. Jedna z věcí je však celému území společná. Ať se ocitnete kdekoli, budou se vašim očím naskýtat ty nejkrásnější přírodní scenerie, vaši mysl pohltí odkaz kulturního bohatství a vaše smysly nebudou stačit žasnout nad barvitostí, chutí a vůní živých peruánských kultur.

Původní obyvatelé Inkové ani jejich spojenci neměli šanci vzdorovat obrněným španělským dobyvatelům na koních a s puškami v rukou, kteří se do Peru přivalili jako hladová sarančata a založili kolonii, která zbohatla na pokladech Inků, nepředstavitelném minerálním bohatství a v neposlední řadě i na otrocké práci původních obyvatel. Co nedokonaly zbraně a technická vyspělost Evropanů, dokončily epidemie evropských nemocí. Po získání nezávislosti na Španělsku se Peru přerodilo v typickou jihoamerickou zemi, kterou diktátorsky ovládali potomci Pizarrových mužů a jejich mestičtí spojenci. Přesto dnes žije v Peru přes deset milionů obyvatel čistě indiánské krve. Na vesnicích se za posledních 400 let změnil život jen nepatrně. Poslední dobou se ale díky výdobytkům civilizace Peru stále více přibližuje světovému standardu. Většinu míst propojují silnice nebo železniční trati a obyvatelé bobtnajících měst v úrodných údolích přebírají otevřeně životní styl západní civilizace. Civilizačním tlakům vzdoruje úspěšně již jen Amazonie, která zabírá celou třetinu území, ale žije tu jen nepatrné procento obyvatel. I zde se však již rodí zárodky budoucích průmyslových a těžebních center a prales pomalu ustupuje těžbě dřeva, zlatokopům, rančerům a pěstitelům koky, kteří nenávratně přetvářejí tvář dosud nedotčené krajiny.

V peruánských městech však, pod rouškou šíleného shonu a zmatku, stále přežívá stará klidná uvolněnost a temperament Peruánců a koření tak život nových metropolí. Přestože se zdá, že Lima každou chvíli nadměrnou aktivitou sama sebe předběhne a návštěvník zprvu nevidí nic než šílený provoz, zlodějíčky a neutěšenou politickou situaci, vždy si ji časem dokáže vychutnat při rozhovoru s novými přáteli nad ceviche a sklenkou dobrého pití… Peru je zemí, kde činorodý a zvídavý cestovatel brzy zatouží proniknout pod slupku složitých rasových, třídních a jazykových překážek. Nakonec se bariéry prolomí a celé poznání se před něho vysype jako na prostřený stůl. Poznáte, že výstavní vily a přepych limuzín elity je jen krustou na povrchu národa spjatého stále s tradicí a se svou zemí jako takovou.

Co navštívit

Každá oblast nabízí mnoho různých zajímavostí, a proto není jednoduché shrnout ve zkratce všechna místa, která byste měli vidět. Jednotlivá místa jsou dopodrobna rozebrána a popsána v příslušné části průvodce. Nemluvě o nepříliš výstavné Limě, kam s největší pravděpodobností přiletíte, je nejlepším odrazovým můstkem na průzkum Peru Cusco. Je to krásné a živé koloniální město, pradávné srdce incké říše, obklopené nejkrásnějšími horskými sceneriemi a nejprominentnějšími památkami v Peru. U pobřeží jsou důležité archeologické památky, mezi nimiž dominují bizarní Nazkaské linie v poušti na jih od Limy a velká hliněná ceremoniální města Chan Chan, Túcume a Batan Grande na severu. Kromě archeologických skvostů vám návštěvu pobřeží zpestří prohlídka národního parku Paracas, kde je k vidění bohatý mořský život. V pobřežních městech to žije nejen na plážích, ale i v barech a v restauracích. Treky v horách, okolo ledovcových jezer a zasněžených vrcholků jsou stejně zajímavé jako několikadenní výpravy k méně známým vykopávkám na sever od Limy. Nejlepší treky jsou v okolí Huarazu, Cajamarcy a Chachapoyasu. Pokud se zajímáte o přírodu, určitě vás výprava do Peru nezklame. Nejlepší šance na pozorování peruánských rostlinných a živočišných druhů se vám naskytnou v pralese. Můžete si pralesa užívat v komfortu hotelu v Iquitosu nebo zažít trochu dobrodružství při lodní výpravě do rezervace Manu nebo do okolí Puerta Maldonada. Právě zde se dostanete do nejtěsnějšího kontaktu s faunou a flórou v celé Amazonii.

Tak jako všechny aspekty peruánského života, i peruánská kuchyně se velice liší podle toho, ve kterém ze tří hlavních regionů se zrovna nacházíte. Tyto regiony mají díky klimatické různorodosti zcela jiné zemědělské produkty a to se projeví i v různých surovinách, které ve svých kuchyních používají obyvatelé těchto regionů. Peruánská kuchyně je vlastně mestickou kombinací pradávných indiánských receptů, přepisovaných po čtyři století vlivem koloniální evropské a jmenovitě španělské kuchyně.

Při slově peruánská kuchyně se většině lidí vybaví pečená morčata (cuy) a pečené morče najdete skutečně na jídelníčku mnoha peruánských restaurací. Nejběžněji je prostě opečené a podává se s hranolkami. Za posledních dvacet let se hlavně díky silnému vlivu Spojených států rozvinula síť řetězců rychlého občerstvení. V Limě nejdete restaurace Kentucky Fried Chicken, kde vám udělají hamburger, pizzerie jsou na každém kroku. Pizzu si Peruánci skutečně zamilovali a dnes je lépe k dostání než tradiční pečené morče.