Sprievodca po Thajsku

Sotva vybledly problémy a nejistota v regionu, jež byly vyvolány válkou ve Vietnamu, turistika se stala jedním z faktorů rozvoje země, který nabral udivující tempo. Zároveň Thajsko dokázalo využít rychle expandující globální ekonomiky, s vysokým 9 % růstem HDP ročně, až do doby, kdy tento překotný růst, v roce 1977, zahltil sám sebe a zažehl regionální finanční krizi — ale s pozoruhodnou pružností se ekonomika vzpamatovala a začala opět růst. Nicméně thajští politici nebyli schopní tempo udržet. Státní převraty, které bývaly nejčastější formou výměny vlády, se sice zdají být věcí minulosti, ale navzdory přepracování ústavy, masivní kritice studentstva, různých aktivistů nevládních organizací a části tisku, je neduživý demokratický systém nadále prolezlý korupcí a politikařením „já na bráchu, brácha na mě“.

Přes všechny změny posledních 60 let, se velmi ctěný král Bhumibol, který sedí na vrcholu pomyslné společenské pyramidy, dál těší nezměrné úctě celé thajské společnosti a poskytuje záruku stability. Asi 90 % obyvatel země stále vyznává théravádový buddhismus, jednotící víru, která se prolíná všemi aspekty dennodenního života — od stupňovitých křivek chrámových střech, rýsujících se ladně proti obloze, po všudypřítomné mnichy oděné do rouch šafránové barvy a kalendář nacpaný různými barvitými svátky; v Thajsku je totiž stále společenskou normou, aby muž strávil nějaký čas, jako mnich, v klášteře.

Kam se podívat

Střet mezi tradicí a moderností je nejvíce patrný v Bangkoku, první zastávce většiny návštěvníků. V historickém jádru tohoto velikého města najdete třpytivé chrámy, plovoucí trhy a opulentní přepych Grand Palace z 18. století, zatímco les mrakodrapů stíní obchůdky s módou a žhavé noční bary a kluby.

Téměř ihned po příletu do země se většina organizovaných turistických zájezdů přesouvá na východ do Pattayi, do nejznámějšího thajského přímořského letoviska, avšak za lepšími plážemi je lépe pokračovat o kousek dále na ostrov Ko Samet a souostroví Ko Chány, s jejich bělostnými plážemi a komplexy romantických bungalovů.

Jen malý počet turistů pokračuje z východního pobřeží na sever do Isaanu, nejchudší a svým způsobem nejzachovalejší části Thajska, co se tradičního způsobu života týče. Putování příjemně modelovanou krajinou údolí řeky Mekong, která tvoří nejseverovýchodnější okraj Thajska, odhaluje archetypální zemědělské vesnice a fantastickou řádku náboženských staveb, zatímco jižní okraj Isaanu ukrývá některá z nejlepších thajských historických míst — úžasné kamenné klášterní komplexy Phimai, Phanom Rung a Khao Phra Viharn, všechny postavené kambodžskými Khmery před deseti staletími.

Blíže hlavnímu městu, v jihozápadním koutě Isaanu, najdete národní park Khao Yai, nabízející bohatství rostlin a živočichů, od překrásných orchidejí a lián-škrtičů po slony, tygry a makaky.

V srdci severní vysočiny, v Chiang Mai, se setkáte, jak s historií v podobě městského centra, tak s mohutně pulzující kulturou a tradicemi vytvořených uměleckých a rukodělných výrobků a živých svátků. Bezprostředního, autentického poznání dosáhnete zapojením se do sebevzdělávacích kurzů — od asketických meditací po mnohem příjemnější kurzy vynikající thajské kuchyně, nebo absolvováním treku do vesnic obydlených širokou etnickou paletou horských kmenů. S velkou nabídkou kurzů, outdoorových aktivit, lázní a masáží se setkáte v Pai, překvapivě kosmopolitním horském městečku, čtyři hodiny na severozápad od Chiang Mai.

Právě kvůli Chiang Mai a turistickým stezkám v severních horách má spousta návštěvníků tendenci rychle minout centrální roviny. Ale především v okolí Umplangu, nedaleko barmských hranic, jsou vděčné trekkové příležitosti, a také byste neměli minout romantické ruiny bývalých hlavních měst Siamu Ayutthayu a Sukhothaj, jež neodmyslitelně patří ke kulturnímu dědictví Thajska. Jsou krásnou ukázkou schopnosti království pojmout a asimilovat naprosto odlišné kulturní vlivy. Kanchanaburi v malebné poloze na řece Kwai, vymezuje západní okraj centrálních rovin a je svědkem temné epizody v historii země. V průběhu 2. světové války se zdejší řeku snažili přemostit Japonci při stavbě železniční trati z Thajska do Barmy a v nelidských pracovních podmínkách při tom zahynula spousta spojeneckých zajatců.

Písek a moře jsou velkým prázdninovým magnetem Thajska a ty nejhezčí úseky pobřeží najdete na samém jihu země, kde se rozkládá souostroví Samui. Ko Samui samotné má rozsáhlé pláže s bílým pískem a širokou nabídku ubytování. Ko Pha Ngan, hned v sousedství, je stále čistě baťůžkářskou lokalitou, kde si musíte vybrat mezi pustými zátokami, nebo Hat Rinem — hlavním městem bujarého thajského nočního života. Nejodlehlejší ostrov, skalnatý Ko Tao, postupně vyrostl v největší potápěčské centrum jihovýchodní Asie.

Na druhé straně poloostrova omývá pobřeží Andamanské moře, které se pyšní nádhernými scenériemi a nejlepšími korálovými útesy v zemi, zvláště kolem náhrdelníku ostrovů Ko Similan, které jsou ceněné jako jedno z nejlepších míst k potápění ve světovém měřítku. Největší z ostrovů andamanského pobřeží, Phuket, patří mezi špičkové thajské destinace, díky tuctu krásných pláží, ačkoliv některé z nich jsou v rámci překotného rozvoje přeplněny výškovými hotely a hlučným nočním životem. Phuket patří k mnoha místům andamanského pobřeží, která byla postižena vlnou tsunami, v prosinci roku 2004, ale obnova byla velmi rychlá. Proto si už dnes návštěvníci vychutnávají obnovenou infrastrukturu a perfektní služby. Obzvláště poničen byl ostrov Ko Phi Phi, ale turisté se vracejí v zástupech a znovuoživují prázdninovou atmosféru ostrova. Užívají si barevný podmořský svět korálů a pohádkové siluety vápencových věží tropického krasu, tak charakteristických pro pobřeží provincie Krabi. Ostrov Ko Lanta, se svým skrytým šarmem, je cílem hlavně pro rodiny s dětmi a baťůžkáře. Vnitrozemí ve srovnání s krásou pobřeží bledne, ale třeba takový deštný prales národního parku Khao Sok je krásnou výjimkou a s jeho návštěvou neváhejte.

V provinciích nejzazšího jihu Thajského poloostrova jsou hlavním magnetem opuštěné pláže ostrovů Trang — s pestrým a bohatým podmořským světem — a také mořský národní park Ko Tarutao.

Jídlo a pití

Thajská kuchyně si v mnoha západních zemích získala velkou oblibu; mimo jiné také proto, že se při ní používají čerstvé ingredience, ze kterých se připravují pěkně ostré, zato však lahodné pokrmy. Citronela, bazalka, koriandr, galangal, chilli, česnek, limetková šťáva, kokosové mléko a fermentovaná rybí omáčka — to jsou základní ingredience, které dodávají thajské kuchyni její typickou chuť. Největšími kulinářskými centry v zemi jsou Bangkok a Chiang Mai, které se mohou pyšnit těmi nejlepšími thajskými restauracemi i mezinárodní kuchyní. Ovšem ani zbývající části země nelze pominout. Dobře a levně se najíte i v tom nejmenším provinčním městečku, kde navíc často objevíte i regionální speciality. Vlastně se můžete najíst víc než dosyta ještě dříve, než vůbec vkročíte do nějaké restaurace, neboť všude „číhají“ stánkaři s nabídkou teplého i studeného občerstvení, a to i tam, kde byste je vůbec nehledali: například ve vlaku či v autobuse. Také na nočních trzích se mohou zákazníci posilňovat od soumraku do kuropění.

Je pravda, že všude v Thajsku je třeba při jídle brát v potaz hygienické podmínky, na druhou stranu se přílišnou úzkostlivostí připravíte o spoustu peněz i o mnohá příjemná překvapení. Prvních pár dní je rozumné šetřit žaludek a nejíst mnoho ostrých jídel ani čerstvého ovoce, a také pít jen balenou nebo převařenou vodu.

Nudlová jídla nebo karí u stánků jsou v podstatě bez rizika, ale pokud si chcete být naprosto jisti nezávadností, stravujte se v restauracích schválených agenturou TAT. Poznáte je podle nálepky (používají se i pro obchody), na které je vyobrazena žena sedící mezi dvěma koši a nahoře je logo TAT. Rovněž v publikaci Thai Shell: Good Food Guide najdete ohromný výběr restaurací a stravoven: dívejte se po značkách, na kterých je symbol misky na rýži s červeným, černým nebo modrým nápisem.

V tomto průvodci jsou restaurace rozděleny zhruba do tří kategorií: v těch s „nízkými cenami“ zaplatíte za hlavní chod nejvýše 50 bahtů, „průměrné ceny“ představují asi 50–100 bahtů, „vysoké ceny“ pak více než 100 B.

Text použit z průvodce ROUGH GUIDE Nakladatelství JOTA THAJSKO + DVD, www.jota.cz