Co se skrývá na dně pěti nejhlubších míst oceánů?

Dobrodruh.sk - 10.6.2021

Moře a oceány pokrývají celkem 361 milionů km², tedy 71 % zemského povrchu. Zatímco o povrchu Země je známa spousta informací, mořské hlubiny stále skrývají další neprobádaná tajemství. Zejména jejich nejhlubší místa, která se nacházejí v několika kilometrových vzdálenostech pod hladinou, fascinují dobrodruhy a jejich výzkumné týmy po celá desetiletí. Ti v nich při svých ponorech objevují nejen novou floru a faunu, ale také mikroskopické částice plastu. Víte, kde nejhlubší místa Země hledat?

Mariánský příkop

Nejhlubším místem na planetě Zemi je Mariánský příkop, 2 550 kilometrů dlouhé a průměrně 69 kilometrů široké podmořské údolí tektonického původu, které sahá do hloubky 11 kilometrů pod mořem. Nachází se východně od souostroví Mariany v Tichém oceánu. Příkop byl poprvé objeven plavidlem britského námořnictva Challenger II na počátku 50. let. Od té doby jej navštívily ještě další tři výzkumné týmy. Poslední výprava v roce 2019 pod vedením amerického dobrodruha Victora Vescova prolomila dosavadní rekord švýcarského oceánologa Jacquesa Picarda z roku 1960 v hlubokomořském ponoru, poté co sestoupila do hloubky 10 927 metrů a překonala jej tak o 16 metrů. Kromě čtyř druhů neznámých korýšů však Vescovo objevil na dně ještě plastové obaly.

Expedice Pět hlubin

Tonžský příkop

Jako druhé nejhlubší místo oceánu na Zemi a zároveň nejhlubší příkop jižní polokoule je označován Tonžský příkop, který leží v jihozápadní části Tichého oceánu. Jeho nejnižším bodem je prohlubeň Merizon s hloubkou 10 882 metrů, tedy přibližně o 100 metrů mělčí než nejhlubší Mariánský příkop. Narozdíl od Mariánského příkopu zde nenašla expedice Victoria Vescova žádné známky znečištění oceánského dna. Právě naopak. Díky propojení dvou hlavních mořských proudů – teplého subtropického a studeného z jižních moří – se zde vyskytuje bohatá mořská fauna, od miniaturního planktonu, humrů přes chobotnice až po plejtváka obrovského, největšího tvora naší planety.

Expedice Pět hlubin

Filipínský příkop

Třetí nejhlubší místo na planetě se nachází v západní části Tichého oceánu. Tento podmořský příkop, známý také jako příkop Mindanao, leží ve Filipínském moři a rozkládá se na východě Filipín v délce 1 320 kilometrů a šířce 30 kilometrů. V prohlubni Galathea dosahuje hloubky 10 540 metrů. Příkop vznikl kolizí euroasijské a menší filipínské tektonické desky. Tím, že se filipínská deska postupně podsunuje pod sundskou desku, dochází v této lokalitě k častějším zemětřesením a tsunami. Vědci považovali filipínský příkop za nejhlubší místo planety až do roku 1970, protože některá měření vypočítala jeho nejhlubší položené místo až v bodě 11 034 metrů. Zajímavostí je, že pokud by na tomto dně stála nejvyšší hora světa, Mount Everest, její vrchol by byl stále pod vodou o více než dva kilometry.

Kurilský příkop

Kurilský příkop je další nejhlubší částí v Tichém oceánu, rozprostírající se jihovýchodně od pobřeží Kamčatky, Kuril a japonského ostrova Hokkaidó. Jeho nejhlubší část se nachází 10,5 kilometrů pod hladinou moře. Příkop se vytvořil v bodě, kde došlo k subdukci tichomořské desky pod asijskou část severoamerické desky, jež jsou dodnes zodpovědné za řadu vulkanických aktivit v této oblasti. I na dně kurilského příkopu objevila skupina vědců kromě bohatého výskytu mlžů také mikroskopické částice plastu, které se v hlubinách oceánů čím dál častěji zachytávají a ohrožují tak podmořskou faunu a flóru.

Expedice Pět hlubin

Kermadecký příkop

V jihozápadní části Tichého oceánu se rozprostírá také Kermadecký příkop. Ten leží přibližně 150 kilometrů od Kermadeckého hřebu. Od trojmezí, kde se stýká s Tonžským příkopem a Lousvilleským hřbetem, míří k jihojihozápadu a následně se stáčí k Severnímu ostrovu. Dosahuje neuvěřitelné délky 1 000 kilometrů a hloubky 10 047 metrů. V roce 2012 zde oceánologové objevili v nejhlubších místech jedny z největších druhů různorožců. Přestože většina obojživelníků dosahuje délky 2,5 centimetrů, tento nový druh dorůstá až 34 centimetrů. Kromě nich se v hlubinách našly taky raritní střevní ryby s podlouhlým úhořovitým a často bezbarvým tělem. Své jméno získaly proto, že se často ukrývají v tělních dutinách mořských bezobratlých živočichů.

Expedice Pět hlubin

Chcete poznat další zajímavosti o nejhlubších místech světových oceánů? Nenechte si ujít dokumentární sérii Expedice Pět hlubin (Five Deeps Expedition), kterou vysílá od neděle 6. června od 20 hodin kanál Discovery Channel. Cílem hlavního protagonisty, multimiliardáře a průzkumníka Victora Vescova, je stát se prvním, kdo plně zmapuje mořské dno, objeví nové druhy, vyloví vzácné kovy v podmořských sopkách a doplní tak naše znalosti oceánů v takové míře, že by to mohlo změnit způsob, jakým vidíme svět.

Komentáre

Ak chcete písať komentáre, prihláste sa alebo sa zaregistrujte.