Tajemství a poklady Rhodesie

Andrea Kaucká - 12.2.2019
Rhodesia

Afrika je lákavý kontinent a každým rokem se stává oblíbenější. Ale na seznamu destinací o které je zájem, jsou stále stejné země – Keňa, Tanzánie, Namibie, JAR případně divoká Botswana. Rhodesie se tam neobjevuje, ale i Rada evropské unie pro obchod a cestovních ruch (ECTT) ví jaké poklady se právě zde ukrývají a zemi zvolila jako nejlepší turistickou destinaci. Přední pozici si vnitrozemský stát po právu zaslouží, návštěvníkům má rozhodně co nabídnout.

„Kamenný dům“, takový je její název v místním jazyce. Příjemní lidé, zajímavá krajina, divoké parky, archeologické poklady staré několik tisíc let, památky zapsané na seznamu světového dědictví, okouzlující dechberoucí přírodní úkazy a scenérie, a skvělé aktivity pro každého.

Rhodesie, byla v minulosti součástí federace Rhodesia-Ňasko kam do roku 1957 patřila navíc s touto zemí i Zambia jako Severní Rhodesie a Malawi jako Ňasko. V roce 1965 se federace rozpadla a Jižní Rhodesie se osamostatnila. V roce 1979 změnili název na Zimbabwe-Rhodesie. A v roce 1980 získala nezávislost na Spojeném království.

zimbabwe rodezia

I přesto, že na bývalou britskou kolonii byly uvalené sankce, po svém osamostatnění jen vzkvétala. Bohaté a velmi úrodné zemědělství, vývoz plodin, těžba zlata a minerálů, infrastruktura na úrovni, kvalitní zdravotnictví a vzdělání a aktivní obyvatelé vynesli zemi na vrchol i hospodářský. Právem si vysloužila titul „Obilnice Afriky“. Nejstaršímu vladaři, diktátorovi Robertu Gabrielu Mugabemu to nejspíš nestačilo. Na počátku 21 století se země neblaze proslavila krvavým vyvlastňováním majetku bílých farmářů. V roce 2008 spadla na samé dno a ztratila dokonce svou vlastní měnu. Běloši byli vyhnáni, černošské obyvatelstvo se zmýtá v bídě a obrovské nezaměstnanosti, turisté sem nejezdí a krásné kempy, lodže i parky zejí prázdnotou, chátrají a smutní. Kdysi dávno bohatá a úspěšná země, dnes bohužel jedna z nejchudších zemí světa. …

Jsou to smutné statistiky, a pod tímto smutným závojem je ukryto mnoho pokladů. Kdo se do Zimbabwe vydá, nebude litovat. Je tam tolik zajímavých koutů a lokalit, že ani 3týdenní výprava na poznání nestačí. Navíc, po návratu domu bude toužit se na půdu Zim vrátit a poznávat dál. A věřte mi, nabídka je bohatá. Nedejte na media, pronajměte si spolehlivý vůz s pohonem 4x4 a rozjeďte se poznávat krajinou i klimaticky odlišnou zemi, zabírající území 390580km.

zimbabwe rodezia

zimbabwe rodezia

Kouř, který hřmí

Jediným místem, které se těší velké návštěvnosti turistů je jeden ze sedmi divů světa, Viktoriiny vodopády, zapsané také na seznamu UNESCO. 80-118m vysoké a 1708m dlouhé vodopády na řece Zambezi, jsou statisticky největší vodopády světa. Na konci období dešťů od března do května, kdy je Zambezi plná vody, návštěvník zažívá naprostou euforii a okouzlení z přírodního úkazu, který se mu naskýtá. Je pravdou, že přes hustou oponu stříkající vody uvidí málo, ale dunivý zvuk a vibrace země způsobené miliony litrů vody padající do několika desítek mětrů hluboké rokle, kde se sklidňuje, aby dál tiše odtékaly do přehrady Kariba, přinese intentzivní požitek. Jsou slyšet a vidět na velkou vzdálenost, není tedy divu, že lidé kmene Tokaleya Tonga jej pojmenovali „Dým, který hřmí. O tuto krásu se Zimbabwe dělí se Zambií. Nejkrásnější dechberoucí pohled na Mosi-oa-Tunya je z ptačí perspektivy. Let helikoptérou stojí přibližně 170usd, ale kdo přivře oči nebude litovat, naopak bude chtít znovu. Vodopády jsou součástí stejnojmenného národního parku Mosi-oa-Tunya, na bohatou faunu a floru deštného pralesa si určitě udělejte čas.

Safari? No jasně, jedeme! Nebo snad jdeme?

Ač to tak nevypadá, tak Zim, jak se jí ve zkratce říká, nabízí nádherné a různorodé národní parky a přírodní rezervace. Divočina, klid a nádherná příroda.

Hwange, ze všech parků nejnavštěvovanější snad jen proto, že se nachází jen několi desítek kilometrů od Viktoriiných vodopádů, je rozlehlým parkem na západě země. Byla by škoda nepopojet podél Zambezi a Kariby dál, kde najdeme hůře dostupné a tím také téměř nenavštěvované, ale velmi krásné parky Chizarira a Matusadona.

Chizarira se vyznačuje dramatickou scenérií, 500m vysoké srázy vystupují nad údolí Zambezi, rozpínají se na jih kde volně přechází do křovinaté nížiny. Život a vláhu místní vegetaci dodávají prameny a vývěry, díky nimž hřebeny kopoců ukrývají svěží a bujnou vegetaci akácií. Rozlehlé pláně, hluboké pánve s vysokou trávou poskytuje domov široké škále zvěře. Stáda slonů afrických, Buvolců modrých, Impal, Kudu, Antilop koňských jsou následována smečkami lvů a hyen. V minulosti vedle mnoha levhartů zde žila i velká populace Nosorožce dvourohého. Soutěsky nabízí perfektní zázemí pro bohatý ptačí život. Zmiňme alespoň Raroh jižní, Vlhu nubijskou neb Pitu angolskou. Přírodní prameny obrostlé kapradím a evergreeny připomínají další atraktivní národní park Mana Pools, také zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO.

zimbabwe rodezia

„Mana“ v domorodé řeči znamená čtyři a „pools“ je tůň nebo rybníček. Park byl pojmenován právě po čtyřech permanentních tůních, které na území parku po staletí vytvářela neoblomná řeka Zambezi. Mana Pools zabírá území 2200km2 a je součástí několika rezervací a honiteb o celkové rozloze 10500km2. Pravidlem všech parků je zákaz opouštění vozidla mimo vyznačená místa. Mana Pools je jediný park, kde je oficiálně povoleno z auta vylézt a na vlastní riziko uskutečnit pěší safari i bez ozbrojeného dohledu rangera. Já osobně, po mnoha cestách a letech strávených v africkém buši, bych se k takové procházce nejspíš nenechala přesvědčit, ale dobrodružná duše si procházku určitě užije. Hustý buš i rozlehlé pláně s tzv. adrenalinovou trávou a tiché vody řeky skrývají slony, hyeny, lvy, levharty, několik druhů antilop, až 350 druhů ptactva, hrochy, krokodýly a další a další menší i větší poklady africké divočiny. Divoká příroda a romantické západy slunce na břehu Zambezi, to je Mana Pools.

Na safari jezdíme do zimbabwských parků, nejen pro divokou přírodu, minimum turistů, ale také pro neoplocené kempy, které zaručí někdy i výrazně dobrodružnou noc. Není nic krásnějšího než za vlahých afrických večerů od hrnců na ohni nebo stolu odhánět hyeny a šakaly a přitom poslouchat mručení hrochů, nadržené výhružky antilop, hyení svolávání k večeři nebo souboj lvů na život a na smrt s roztomilým vytím šakala. Úzký kontakt s přírodou v každé situaci je neodmyslitelnou součástí pravého safari. Nocovat v nejluxusnějších „milionstar hotelech“, myslím tím stanování pod jedinečnou africkou oblohou s miliony hvězd, Jižním křížem a mléčnou dráhou, provoněné pravým africkým bušem a podbarvené koncertem divokého orchestru. A co teprve když v noci slyšíte těžké oddychování nezvaného hosta, třeba smečky lvů? V tom případě je o nezapomenutelný zážitek postaráno.

Na východě země tvoří přírodní hranici s Mozambikem pohoří Nyanga s nejvyšší horou iNyangani 2529m. Oblast je charakteristická zvlněnými vrcholky posetými obrovskými hladce zaoblenými výchozy vystupujícími nad strmé rokle a široká údolí. Okolí mi trochu připomíná Skotsko v Africe. Tato část země je s vesnicemi z doby kamenné a pevnostmi i po archeologické stránce bohatá.

Vysoké pohoří Nyangy brzdí vlhké tropické podnebí východu této části Afriky a zmírňuje jej i nadmořská výška náhorní plošiny. Příjezdem z Botswany nebo Mozambiku jakoby člověk přijel do jiného světa. Většina země ja položená 1000-1500m nad mořem. Posetá žulovými kopjemi, což jsou hladké balvany připomínající malou dětskou hlavu, proto ten název z afrikánštiny. Okraje plošiny napovídají jaká krajina a jaké klima vládne v sousedních zemích. Východ oblasti k řece Sabi je vlhký, jih směrem k Limpopo je vyprahlá savana, a západ přechází do solné bezodtokové pánve Makgadikgadi a sever ke Karibě a Zambezi je horký a suchý.

zimbabwe rodezia

Pro aktivní duše

Řeka Zambezi je přírodní hranicí mezi Zimbabwe a Zambií, životodárná tepna po mnoha stovek let dávala dostatek živobytí pro kmeny obývající tuto oblast. V 50tých letech byla postavena přehrada Kariba a obyvatelé byli vystěhování do nehostinných suchých oblastí dále od břehů. Lidé kmene Tonga věřili, že jim bůh Nyami Nyami pomůže a stavbu zastaví. Jeho síla však nestačila a Kariba dnes stojí. Jedněm uškodila, jiným přinesla zábavu a požitek. Nejen, že dodává elektriku oběma jak Zimbabwe, tak i Zambii, ale je i rekreační oblastí. Mnoho housboatů a kempů okolo se vždy především v letním období plní. Teploty zde vystoupí až na 40°C, je to velmi horká oblast s vysokým rizikem malarie. Svou popularitu si získala mezi rybáři, hlavně pro lov dravé ryby tzv. tiger fish – Bingy pruhované. Koupání, ač horko a voda k tomu přímo vyzývá se na většině nedoporučuje, Kariba je přeplněná krokodýly a nejnebezpečnějším zvířetem Afriky, hrochem.

Kromě zábavy pro rybáře a plážové výletníky si na své přijdou i milovníci treků. Mnoho míst k výšlapům přímo vyzívají. Co takhle například na jih od Bulawaya, hlavního města Matabelandu, pohoří Matopos jež zabírá zhruba 3100km2? Treky jsou tu fantastické, jen je třeba dávat pozor na domácí obyvatele, čtyřnohé flekaté kočky, které zde žijí ve vysoké koncentraci, levhraty. Z hůry některých velrybích zad, tak se hladkým výchozům říká, je nádherný výhled do okolí. Zlomek této osobité oblasti, 424km2, je od roku 1926 označen jako národní park Matopos. Stal se nejstarším parkem Zimbabwe. Vliv počasí vymodeloval z „whaleback“ a granitových „kopje“ fantastické tvary balancujících kamenů. Symbolem parku je „Matka a dítě“. Fantazii je možné popustit uzdu a hledat další a další motivy, velbloud, skupinka osob, a jiné.

zimbabwe rodezia

Po stopách Křováků

Skalnatý ráz krajiny poskytl nejlepší útočiště a zázemí původním obyvatelům jižní Afriky, Sánům jinak zvaným Křovákům. Právě zde je největší koncentrace jeskynních maleb tohoto etnika a později i velkého Bantu etnika pocházejícího z rovníkové Afriky. Kopje ukrývají nespočet převisů a jeskyň, kde před mnoha tisíci lety, některé zdroje uvádějí až 9 tisíc let, Sánové, neboli Křováci, pobývali a jejich šamané prováděli tradiční rituály. Jaké, a o čem byly jejich rituály, se můžeme jen domnívat. Většinou se jednalo o kresby z běžného života, ovšem některé malby postav člověka s hlavou antilopy jsou o stavu autorovo mysle dost výmluvné. Nepřeberné množství zachovalých a zajímavých kreseb láká poznávat dál. Po Zimbabwe jsou snad tisíce skalních kreseb a rytin, ale jen část je známá a pouze zlomek dostupný, neb většina dosud neobjevená se skrývá za nepropustným bušem. Směr Masvingo, okolo Harare, nebo třeba méně osídlený severozápad v divočině.

zimbabwe rodezia

Dzimba-dza-mabwe

Křižovat zemí a vynechat pozůstatky města z 11. století by byl hřích. Dzimba-dza-mabwe v domorodé řeči shona znamená velký kamenný dům a právě tím velkým kamenným domem místní myslí krásnou honosnou a neuvěřitelnou stavbu, hlavní město Zimbabwského Království - Velké Zimbabwe. Není jednoznačné, kdo tuto osadu postavil. Někteří tvrdí, že předci kmene Šona, nebo kmene Lemba, jiní zase přicházejí s arabským vlivem, neb černošské kmeny údajně ani předtím a ani potom tento způsob stavby neopakovali. Je jiný než v jakém stylu a s jakým materiálem staví jejich tradiční chýše a rondavely. Muzeum a pár místních pracovníků nám představuje celou osadu i s lidskými osudy. Jediné co nevidíme, a k Velkému Zimbabwe to neodmyslitelně patří, jsou sochy ptáků z mastku. Zimbabwský pták je i součástí státní vlajky a dokonce na bankovkách, které dnes slouží už jen jako suvenýry.. Ptáte se, co to je za druh? S jistotou se jedná o dravce, a nejpravděpodobněji africký orel jasnohlavý, těch například na Zambezi je nespočet.

Setkání s domorodci

Na cestách je setkání s domorodými obyvateli nevyhnutelné a jsou to právě oni, kteří cestu dochutí, a to sladce nebo hořce. Na nich záleží, jak se Vám země bude líbit. V zemi granitových pahorků a stromů mopane žijí pohodový lidé převážně kmene Šona a Ndebele. Nejsou to jen tyto kmeny. Zimbabwe je domovem několika dalších menších etnik, například již zmínění Tonga, dále Nyanja, Lozi a další. Pokud hledáte tradičně oblečené kmeny, bohužel Vás musím zklamat, Zimbabwané se oblékají tak jako my. Žijí v rondavelích a většinou stále tradičně, ale uvítají Vás v džínách a tričku nebo košilích.

zimbabwe rodezia

zimbabwe rodezia

Zimbabwané, ať už černí nebo bílý, Vás překvapí nejen dobrou angličtinou, ale také svým vstřícným, přátelským a velice příjemným jednáním. S podivem míváme dobré zkušenosti i s úředníky a policisty, což v mnoha afrických zemích nebývá. Obyvatelé jsou podnikavý, velmi zruční a šikovní. Na okrajích silnic a na trzích prodávají, co vypěstují a vyrobí. Sošky a sochy z hadce nebo jiného měkkého kamene jsou známé nejen po celé zemi, ale i ve světě. V pěkně prezentovaných galeriích je možné si pořídit od malého slona až po velkou abstraktní sochu vhodnou do haly nebo na zahradu. Trhy oplývají batikovanými či malovanými obrazy a dřevěnými soškami, nábytkem a pracovním náčiním. V jiné části se na velkých kobercích oku vnucují abnormálně velká avokáda, rajčata, brambory nebo dokonce i kiwi. Nechybí tu ani Nejsme z těch, kteří si potrpí na nadstartní restaurační stravu, upřednostňujeme lokální prodejce. Na trhu nacházíme cokoliv a z rozmanité nabídky si dobře zásobujeme svou vlastní vývařovnu v buši. Tam stejně chutná nejlépe.

Kulinářský zážitek

Po náročných dobrodružných výpravách se určitě hodí nějaká ta místní specialita, nebo alespoň dobrá večeře. Afričané pod Po výběrovém okruhu nádhernou krajinou a výborné místním boerewurstu nebo dušeným hovězím se sadzou se asi nikomu vracet domu nebude chtít.

Komentáre Disqus