Za národními parky Černé Hory

Stát o málo větší než středočeský kraj, který vyniká spoustou „nej“ v evropském i světovém měřítku. To je Černá hora alias Montenegro. Jak už napovídá samotný název, bez pěti procent tvoří celou její plochu hory. Majestátní vápencové štíty střídají rozlehlé pastviny a zalesněné svahy, do kterých se zařezávají hluboké kaňony třpytivých říček. Přírodní bohatství si zasloužilo ochrannou náruč pěti národních parků, z nichž každý je něčím jedinečný. Pojďme se zatoulat…

Durmitor – všech sportovců ráj

Přijedete-li do Černé Hory ze severozápadu, uvítá vás nedotčená krajina, která vám zamotá hlavu nejen díky četným zatáčkám. Národní park Durmitor se rozkládá na ploše 390 km2 při hranicích s Bosnou a Hercegovinou. Druhohorní vrásnění a ledovce tu vymodelovaly dechberoucí reliéf s řadou krasových útvarů a průzračných jezírek. Najdeme tu jak sub-středomořskou vegetaci na jižních svazích i rašeliniště typické pro sibiřskou tajgu. Své si tu najdou příznivci turistiky, cyklistiky i milovníci adrenalinu. Osvěžujícím zážitkem je rafting na rozverných peřejích řeky Tary, která tvoří nejhlubší kaňon v Evropě. Nedávno tu vznikla také první ferrata na skále Uvita Greda.

Málokterý horal by se nevydal pokořit vrchol 2 525 m vysoký Bobotov Kuk. Unikátní je nedaleká jeskyně Ledena pecina, kde i horkým venkovním teplotám odolávají ledové krápníky. Mezi další lákadla národního parku patří Crno jezero v překrásných kulisách okolních hor, kde se ve 40. letech ukrývali jugoslávští partyzáni. Dnes sem sice míří řada Černohorců na promenádu po asfaltovém chodníčku, ale jinak má k masové turistice Durmitorský park stále daleko.

Biogradska Hora – salaše nad prastarými hvozdy

Biogradska Hora je po Yellowstonu druhým nejstarším národním parkem na světě. Zasahuje do něho pohoří Bjelasica pokryté původním pralesem. Jedná se o výjimečný ekologický celek s panenskou přírodou, který je mimořádně druhově rozmanitý. Některé stromy jsou staré 400 let a dosahují výšky až 50 m! Ojedinělý není výskyt vlka a také o pěknou řádku endemitů zde není nouze. Jako odměna za výstup na horské pastviny nás čeká nejryzejší esence místní kultury – salaše neboli „katuny“. Dokud nepřijde zima, jejich obyvatelé se věnují pastvě dobytka, koní a ovcí, které poskytují zdroj mléka, vlny i pracovní sílu. Mimo to pěstují zelí a brambory, vyrábí marmelády a likéry z lesního ovoce, suší bylinky a houby. Není lepší místo, kde ochutnat tradiční pokrmy jako je kaše cicvara nebo kačamak či domácí sýry a výborný pršut.

Prokletije – černohorské dvoutisícovky

Pohoří Prokletije ohraničené řekami Cijevna, Lim a Ibar tvoří východní stěnu Černé Hory a přes hranice se přelévá do Albánie. Na ploše 250 km2 tu v roce 2009 vznikl nejmladší černohorský národní park, charakteristický monumentálním horským masivem. Tyčí se v něm tři nejvyšší hory Montenegra – Zla kolata s výškou 2 528 m přesahuje o šest metrů nižší Dobrou Kolatu a o deset vrchol Maja Rosit. Ani zde nechybí ledovcová jezírka, horské prameny a vodopády. Zástupcem bohaté a vzácné fauny je například mlok černý a flora zahrnuje druhy, které přežily dobu ledovou. Mimo to má tato oblast bohatou kulturní a historickou minulost se stopami mnoha kultur a civilizací. Důkazem jsou četné pevnosti, kostely i mešity, osady s tradiční architekturou a dodnes udržované zvyky a folklór.

Skadarské jezero – koupání a ptačí rezervace

Uvádí se, že největší jezero na Balkáně má 391 km2. Jeho rozloha je ale proměnlivá podle množství srážek a celková plocha mokřadu může dosahovat až 550 km2. Černé Hoře připadá pouze třetina jezera, zbytek patří sousední Albánii. Jezero je poseté asi padesáti ostrůvky. Na některých z nich se nachází pozůstatky pevností, kostelů, a dokonce i bývalá věznice. Část vodní hladiny je bohatě porostlá a poskytuje útočiště mnoha živočichům. Ptačí rezervace dosahuje světového významu – mezi 250 druhů ptáků patří i ohrožený pelikán. Nechybí ale také koupací pláže, na které se můžete vypravit loďkou z města Virpazar či Rijeka Crnojevica. Tam můžete ochutnat místní speciality, třeba kapra (prý největšího v Evropě) a víno z přilehlého regionu Crmnica.

Loven – výhledy nad Kotorským zálivem

A to už se ocitáme na jihu Černé Hory, kde se na ploše 62 km2 nalézá nejmenší černohorský národní park. Lovenské pohoří se prudce zvedá z pobřežní oblasti nad městy Cetinje, Budva a Kotor. Právě podle zdejších tmavých lesů a skal, které po dešti zčernají, dostala Černá Hora od Benátčanů své jméno. Mísí se tu kontinentální a středomořské podnebí, jehož kombinace vytváří jedinečný přírodní ekosystém. Nejvyšší hora Štirovnik se tyčí do výše 1 749 m a za jasných dnů je odtud vidět přes Jaderské moře až do Itálie. Krásné výhledy také nabízí Jezersky vrch, na němž bylo v roce 1951 vybudováno mauzoleum významného vladyky a básníka Petara II. Petrovie Njegoše. Vede k němu 461 schodů a Černohorci ho vnímají jako symbol národní identity.