Francouzi na Rudé řece

Vladimír Svoboda - 31.1.2014
První evropské kolonisty přivedl do povodí Red Riveru - Rudé řeky, Jean Baptiste Bénard de LA HARPE (1683-1765). Tento energický šlechtic se zapsal do galerie cestovatelů svým průzkumem amerických toků jako je Mississippi, Arkansas, Kansas a Republican River.     
 

Budoucí obchodník, cestovatel a voják La Harpe se narodil koncem ledna či počátkem února roku1683 ve francouzském Saint-Malo, jako jedno z dvanácti dětí Pierre Bénarda a Jeanne (Le Breton) Seigneur de La Harpe.

Sňatkový podvodník 

 
V roce 1701 vstoupil jako důstojník do jezdeckého regimentu španělského krále Filipa V., který načas pobýval v saint-maloském přístavu. Vojenská kariéra mu však nevoněla a tak se roku 1703 přeplavil do Peru, kde začal pracovat ve státních službách. 7.února 1705 se ze zištných důvodů oženil s vdovou doňou Maríou de Rokafull, o 22 roků starší bohatou flanderskou aristokratkou, kterou si získal tím, že jí nepravdivě vylíčil svůj osud.
 
 
Okolo roku 1706 napsal La Harpe údajně "Paměti" o svých zkušenostech v Jižní Americe, ale ty se ztratily a jeho žena označila knihu za výmysl. Napětí mezi manžely stále vzrůstalo a ještě téhož roku odejeli do Francie, kde doňa María podala žádost, aby bylo jejich nerovné manželství anulováno. Chřadnoucí šlechtična zemřela v roce 1709, ale La Harpe předem ztracenou "bitvu" o její peníze vzdal až v roce 1715.    
      
Druhý sňatek uzavřel tentokrát z lásky. V roce 1710 si vzal Francouzku Jeanne Francoise Prigent de Penelan, s kterou měl podle dochovaných listin syna Guillauma. Šťastné manželství však po pěti letech přervala tragická ženina smrt a La Harpe byl volný a zralý pro svoji objevitelskou dráhu.
 

V nitru Louisiany

 
Roku 1716 se mu podařilo od "Společnosti pro Indie" získat koncesi, která ho opravňovala osídlit území kolem řeky Red River ve francouzské Louisianě.
 
Na jaře 1718 se v přístavu La Rochelle nalodil se 40 muži na loď "Victorie" a vypravil se přes oceán. Po strastiplné plavbě kolonisté 27.srpna 1718 přistáli na Dauphinově ostrově u pobřeží dnešní Alabamy. Vyčerpaní mořeplavci se dopravili do New Orleansu na indiánských pirogách, odkud vyrazili na sever k povodí řek Red River a Sulphur River, kde je čekaly nové domovy. Od místních Indiánů kmene Nassonites La Harpe zakoupil pozemky a v dubnu 1719 zde založil pevnost Fort Saint Louis de los Cadodaquious (pozdější Fort Breton), která byla srdcem nové kolonie. Žádal dopisem španělského guvernéra Martína de Alarcón a otce Antonia Margila de Jesúse o povolení oboustranného obchodu, ale Francie byla v té době se Španělskem ve válce a jeho iniciativa přišla v niveč.
 
 
V létě uspořádal výzkumnou expedici ke Canadian Riveru v dnešní Oklahomě a navštívil mocný kmen Komančů. Nějaký čas také pobýval mezi Pónyi (Pawnee), jejichž náčelníky získal pro francouzské zájmy. Poté se vrátil na Red River, ale onemocněl horečkami a po třech týdnech se vydal do New Orleansu a posléze se v lednu 1720 přeplavil do Francie. Když se zotavil, začala ho evropská půda pálit pod nohama a opět vyrazil do Nového světa.     
 

S kompasem a mušketou

 
V dubnu 1721 se na lodi "Subtile", jíž velel kapitán Jean Béranger, přeplavil s patnácti vojáky na texaské pobřeží, aby prozkoumal zátoky Matagorda a Galveston. Pro nepřátelství místních Indiánů kmene Karankawa však toto území neshledal vhodným k evropskému osídlení. Tvrz Saint Bernard, jejíž základy položil v srpnu 1721, zůstala navždy opuštěná. Příští rok ho vyslal guvernér Louisiany Bienville na další průzkumnou výpravu.  
 
La Harpe se vydal k řece Arkansas, kde narazil na Španěly, kteří do těchto končin pronikali z jihozápadu, se zbožím pro místní Indiány. Uzavřel s nimi partnerství, ale slibně se rozvíjející obchodní vztahy brzy skončily. "Společnost pro Indie" mu o rok později zakázala další objevitelské expedice a zklamaný průzkumník odplul do Francie a do Ameriky se už nikdy nevypravil. 
 
 
O svých cestách napsal knihu s pompézním názvem "Journal Historique Concernant l´Établissement des Francais a la Louisiane", která vyšla tiskem v roce 1831. Na svých poutích prováděl i geografický průzkum, všímal si zejména vodních a pozemních cest, jejichž směry poměrně přesně určoval podle kompasu. Pronikl hluboko do zcela neznámého amerického vnitrozemí, snad až k 100 stupňům západní délky. Své zprávy však silně přikrašloval báchorkami o drahokamech (Smaragdová hora) a fantastických zvířatech, což jeho zásluhy o průzkum nových teritorií trochu degraduje. 
 
Jean Baptiste Bénard de La Harpe zemřel v Saint-Malo 26.září 1765, neprávem zapomenut, tak jako mnoho jiných průkopníků těch časů.
 
Komentáre Disqus