Juan de Oňate, zakladatel provincie Nové Mexiko

Španělský šlechtic Juan de Oňate de Salazar (cca 1550 - 1626), byl prvním španělským guvernérem Nového Mexika, objevitelem Grand Canyonu a průzkumníkem jižních plání. Narodil se v rodině místodržícího Nové Galície Cristóbala de Oňate, který byl jedním z objevitelů stříbrných dolů v Zacatecas.

Juan de Oňate si dědictví po svém otci dokázal udržet a ještě ho rozmnožil, takže ve své době patřil k nejbohatším a nejvlivnějším mužům Nového Španělska. Měl za manželku Isabelu de Tolosa Cortés de Moctezuma, která pocházela ze slavné rodiny Hernanda Cortéze a aztéckého císaře Montezumy II.

Jeho dobrodružná povaha mu velela, aby opustil blahobytný život a pustil se na vavříny lemovanou cestu conquistadora.  Oňate z nějakého důvodu věřil, že sláva ho čeká na severu, v pustinách, které jako první prošel věhlasný Coronado. Neustále proto naléhal na místokrále Luise de Velasca ml., ať mu dovolí kolonizovat oblast dnešního Nového Mexika, s tím, že si veškeré náklady, jež s sebou taková činnost nese, bude hradit z vlastní kapsy. Velasco jeho nadšené plány odmítal až do září 1595, kdy neodbytný dobrodruh dostal povolení od samotného krále Filipa II., který ho ustanovil guvernérem nového území.

Na sever od El Pasa

Na vysněnou dobyvatelskou výpravu se však Oňate vydal až po několika odkladech v lednu 1598. Výprava čítající 400 mužů složená z osadníků, vojáků a kněží vyrazila z města Santa Barbara směrem na sever, překročila Rio Grande u El Pasa a 30.dubna conquistador po obvyklém ceremoniálu připojil tuto oblast nazvanou "provincie Nové Mexiko" ke španělské koruně. Poté rozdělil území domorodých kmenů žijících v riograndském poříčí na okresy pod vládou mexického místokrále a zavedl v jejich pueblech španělskou civilní správu. První španělská osada byla založena u ústí řeky Chamy na zříceninách puebla Yukewiuge a nazvána San Gabriel. Protože však trpěla nedostatkem vody, byla roku 1605 přeložena výše do hor a přejmenována na San Juan de los Caballeros, pozdější Santa Fé. Oňate zde usadil španělské kolonisty a větší množství spojeneckých Tlaskaltéků, kteří doprovázeli výpravu z Mexika. Dozor nad duchovním životem podmaněných Pueblanů byl svěřen františkánům, kteří tu založili přes 30 misií. Indiáni však kladli nové víře tvrdošíjný odpor, takže mnohý kněz zaplatil životem za snahu o získání pohanských duší.

Puebla se bouří

24.července 1598 guvernér zpacifikoval pueblo Pecos, ležící jihovýchodně od Santa Fé a dostal se až na hranice současného Texasu, kde narazil na stáda bizonů a prozkoumal i povodí Canadian River severně od dnešního Amarilla. Navštívil také známou Acomu a puebla Hopiů a Zuňiů dále na západě. 4.prosince 1598 došlo k povstání Acomanů, kteří po odchodu conquistadorovy výpravy napadli a téměř vyvraždili malou jednotku Španělů. O život přišel i její velitel Juan de Zaldívar, Oňatův synovec. Rozezlený vojevůdce vyslal proti vzbouřencům trestnou expedici pod velením Vincenta de Zaldívar, bratra zabitého. 24.ledna 1599, po bezvýsledné výzvě ke kapitulaci, bylo nasazeno dělostřelectvo a došlo k masakru. Podle dochovaných záznamů bylo pobito přes 800 Indiánů. Nebyli ušetřeni ani Navahové, kteří byli zrovna ve vsi na návštěvě. Přeživší vzbouřenci byli eskortovaní do puebla Santa Dominga, kde byli souzeni, shledáni vinnými a krutě potrestáni.

Ve stopách Coronadových

Cílem druhé Oňatovi expedice, na kterou vyrazil 23.června 1601, byla legendární země Quivira, jíž údajně objevil na své výpravě Coronado. Od dříve prozkoumané Kanadské řeky prošel pustinou texaského Panhandlu až na horní tok řeky Kansas. Bájná Quivira byla však pouhá osada prérijních Indiánů Vičitů, kteří před ním v hrůze utekli. Sousední kmen Kansasů dobyvatele přivítal přátelsky a Oňate jako první Evropan popsal jejich etnikum. Shledal, že se jedná o zemi chudou, obydlenou divokým a nevzdělaným obyvatelstvem, pro kolonizaci naprosto nevhodnou. Po zlatě nebo stříbře nebylo nikde ani stopy, proto se obrátil k domovu. Na zpáteční cestě sledoval vrtošivý tok řeky Colorado v hlubokých kaňonech od puebla Zuňi až k jejímu ústí v Kalifornském zálivu.

Pravý španělský grand

V roce 1606 nový král Filip III. povolal Oňateho do Ciudad de Mexico. Úspěšný dobyvatel byl postaven před vyšetřovací komisi, která ho obvinila z jakýchsi finančních podvodů. Ty se nepotvrdily, ale hrdý šlechtic rezignoval na svůj úřad guvernéra, vzdal se na protest všech titulů a vrátil se do "svého" Santa Fé, které pomáhal budovat a přivedl ho brzy k rozkvětu. Novým guvernérem provincie Nové Mexiko byl jmenován Pedro de Peralta.

V roce 1608 se španělský král rozhodl povznést svoji mexickou državu a zreorganizovat její správu. Vzpomněl si na schopného a odvážného conquistadora a ustanovil ho důležitým úředníkem v místokrálově radě v Ciudad de Mexico. Oňate prokázal, že je mužem na svém místě, když roku 1613 úspěšně potlačil novou vzpouru v rebelantské Acomě. Nechal pověsit dva indiánské vůdce a popravil vzbouřence a dezertéry ze španělské posádky. Po čtyřech létech neúnavné a věrné služby, odjel do Španělska, kde ve funkci královského důlního inspektora pokojně zemřel 3.června 1626.