Juan Rodriguez CABRILLO - Pod kalifornským sluncem

Juan Rodriguez CABRILLO (asi 1499 - 3.1.1543) má prvotní zásluhu na prozkoumání pobřeží dnešní Kalifornie, která byla díky němu otevřena pro španělské misionáře a následnou americkou kolonizaci.   

 

 

Narodil se zřejmě v Portugalsku, což nepřímo potvrzuje jeho původní, portugalsky znějící jméno, Joao Rodrigues Cabrilho. Většinu života však strávil v Novém světě. Zde záhy vstoupil do španělských služeb, získal hodnost kapitána a zúčastnil se roku 1520 trestné Narváezovy výpravy do Mexika. Neomylně rozpoznal, kde mu kyne více štěstí, naděje na kořist a povýšení a bez rozpaků přešel, i se svým oddílem elitních střelců z kuší, na stranu Cortése. Po jeho boku se účastnil dobývání Aztécké říše a pacifikace domorodců v Guatemale. Když Španělé zvítězili a upevnili si zde své panství, vrhl se bývalý conquistador s velkým elánem do průzkumu nově získaných území.

 

 

Roku 1532 odjel do Španělska, aby se zde oženil se vznešenou Beatriz Sanchez de Ortega. Se svou ženou se však brzy vrátil zpátky do Ameriky a usadil se ve městě Santiago v Guatemale, kde přišli na svět i jeho dva synové. Jako přední měšťan se Don Cabrillo věnoval obchodu a brzy získal značné bohatství. Když pak v roce 1540 zničilo město zemětřesení, zaslal o tom obšírnou zprávu španělské koruně a stal se od té chvíle pravidelným "dopisovatelem" z Nového světa.  

 

 

Po zmíněné přírodní katastrofě se kapitán vydal na moře, prozkoumal celé západní pobřeží Mexika, Guatemaly a San Salvadoru a důkladně poznal zdejší vody. Roku 1541 vyslal mexický místokrál Antonio de Mendoza velkou flotilu na souostroví Molukky, proslulé kořením.  Náš hrdina v ní velel dvěma nákladním barkasám.

 

 

Guvernér Guatemaly Pedro de Alvarado využil jeho zkušeností a pověřil ho vedením objevitelské výpravy směřující na dnešní západní pobřeží USA. 27.června 1542 Cabrillo vyplul se třemi loděmi (vlajkové karavele San Salvador velel osobně, druhou jménem Victoria svěřil do rukou zkušeného Bartolomého Ferrera a poslední malá brigantina San Miguel měla za kapitána Antonia Correu) z přístavu Navidad  (současné Acapulco) podél pacifického pobřeží na sever, aby nalezl legendární zlatá města Ciboly, případně narazil na kýžený průjezd do Asie. Na palubách galér byli vedle námořníků, vojáků, kněží a indiánů i osadníci a černí otroci a zásoby potravin na dva roky.  

 

 

28.září 1542 objevil bezpečný sandiegský záliv, na jehož březích se dnes rozkládá americké město San Diego a po předepsané proceduře ho, s mečem v ruce, slavnostně připojil i s přilehlým územím ke španělské říši. 

 

 

Odvážný průzkumník plul podél břehů dnešní Kalifornie stále k severu. Objevil hustě osídlené ostrovy San Clemente, Santa Cruz, Santa Catalina a bezpočet jiných, neobydlených. V průlivu nazvaném Santa Barbara se Španělé setkali s bojovnými Indiány kmene Čumašů, jejichž pirogy je několikrát napadly a samotný velitel výpravy zde utrpěl zlá poranění. Jejich velkou vesnici na mořském pobřeží pojmenovali Pueblo de las Canoas ("Město kanoí").     

 

Cabrillo navštívil jako první běloch montereyský záliv, ale vstup do slavné Golden Gate  (sanfranciské Zlaté brány) minul. Ironií osudu stanul na půdě, kde o tři století později vypukla "zlatá horečka", a přesto zaznamenal do lodního deníku, že země je chudá a naprosto nevhodná ke kolonizaci. I z tohoto důvodu vyrazil dál za neexistující Cibolou. Údajně jeho expedice dospěla až k 43.stupni severní šířky a spatřila pobřeží Oregonu, ale pro špatný stav plavidel a vypuknuvším kurdějím, musela upustit od další plavby a vrátit se do civilizovaných končin.        

 

 

Dne 23. listopadu 1542 malá flotila přistála na ostrově San Miguel v santabarbarském průlivu, aby zde přezimovala a provedla nezbytné opravy.  Zde, kolem Štědrého dne, byla část posádky napadena bojovníky kmene Tongva. Na pomoc se jim vydala skupina z lodí pod vedením samotného kapitána. Když Cabrillo vystupoval  ze svého člunu, vrhla ho příbojová vlna na rozeklané skalisko tak nešťastně, že si roztříštil holeň. Své muže přesto vyprostil z obklíčení divochů. Rána se však zanítila a rozvíjející se gangréna statečného muže zahubila. Zemřel 3.ledna1543.  

Truchlící posádka převezla tělo svého velitele na „jeho“ milovaný ostrov Santa Catalinu, kde ho pohřbila v plné zbroji. Velení výpravy se ujal Bartolomé Ferrera, který ještě objevil v písních často opěvovaný mys Mendocino, nakonec však zavelel k definitivnímu návratu. 14.dubna 1543 zubožená flotila přistála v domovském Navidadu. 

 

 

Souhrnná zpráva o Cabrillově výzkumné expedici vyšla v díle "Colección de documentos para la historia de Espaňa" vydaném v Madridu, zatímco mapy z jeho cest publikoval v roce 1770 osvícený arcibiskup Lorenzana.