Giovanni de Verrazano: PRVNÍ "NEWYORČAN"

Vladimír Svoboda - 3.6.2014

Slavný mořeplavec a pirát ve francouzských službách se narodil ve Val di Greve poblíž italské Florencie kolem roku 1485.

Již v raném věku zažil svá první dobrodružství, která ho provázela po celý život. Nejprve zamířil do Egypta a Sýrie, zemí považovaných v té době za tajemné a téměř nedosažitelné. Vrátil se však živ a zdráv a někdy mezi léty 1507-1508 odešel do Francie, kde se dostal do kontaktu se členy francouzského námořnictva a setkal se dokonce s králem Františkem I. V té době Kryštof Kolumbus, Amerigo Vespucci a Fernando Magalhaes pořádali jménem Španělska a Portugalska objevitelské výpravy a u dvora vzrůstaly obavy, že Francie zaostává. Král pojal myšlenku rozšířit své impérium v zámoří a odvážný dobrodruh Verrazano se mu zdál tím pravým člověkem. Giovanni se přestěhoval do přístavu Dieppe a pod královou záštitou se pustil do lukrativní činnosti - přepadání a olupování španělských a portugalských galér. Roku 1522 se mu podařil husarský kousek. Polapil španělskou galeonu, na které posílal Hernando Cortéz z Mexika, uloupené Montezumovy poklady Karlu V. Hodnota zlata se dnes odhaduje na téměř dva miliony dolarů. Tato bohatá kořist mu umožnila vystrojit čtyři lodě, s kterými hodlal vyplout na objevitelskou výpravu.
Vlajková loď, 100 tunová fregata, byla pojmenována "La Dauphine" (“Plískavice“). Další plavidla byla “Normanda“, “Santa Maria“ a “Vittoria“.

Hledání bájného severozápadního průlivu

Verrazano přesvědčil krále, aby mu udělil patent k provádění průzkumných plaveb na západ ve jménu Francie. Jeho hlavním úkolem bylo najít u břehů Severní Ameriky průjezd do Tichého oceánu a Číny. Malá flotila vyplula na moře na podzim 1523, ale hned od začátku ji provázely potíže. “Santa Maria“ a “Vittoria“ se ztratily v bouři a “La Dauphine“ a “Normanda“ se dostaly do bojů se španělským loďstvem. Nakonec zůstala schopna plavby pouze vlajková loď.  

Verrazano s ní nejdříve navštívil Madeiru, kde doplnil zásoby, a 17. ledna 1524 konečně zamířil k americkým břehům. Po téměř padesátidenní plavbě přistál na mysu Fear na pobřeží dnešní Severní Karoliny. O své cestě podal po návratu do Dieppe králi zprávu, která se sice v originále nezachovala, ale je v překladu obsažena v knize "Navigationi et viaggi", vydané roku 1556 v Benátkách. Tam vypráví:

"V polovině měsíce března jsme po strašlivé bouři spatřili neznámou zemi a zahlédli jsme několik ohňů, které nám potvrdily, že je obývána. Když jsme se přiblížili ve člunu, mnoho domorodců zde shromážděných, se rozprchlo, ale brzy si dodali odvahy a zvědavě nás pozorovali. Jeden mladý lodník vzal několik tretek (zvonečků a zrcátek) a plaval ke břehu, kde je hodil mezi Indiány. Když plaval nazpátek ke člunu, prudká vlna ho vrhla zpět. Divoši ho uchopili a vynesli na suchou zemi. Lodník myslel, že nastala jeho poslední chvíle, neboť domorodci začali snášet dříví a zapálili velký oheň. Avšak nebylo to proto, aby ho upekli a snědli, jak si mysleli i jeho druhové ve člunu, ale aby ho osušili a zahřáli. Když se zotavil a projevil přání vrátit se na loď, Indiáni ho přátelsky objímali a loučili se s ním, projevujíc mu velikou náklonnost".    

Jednalo se zřejmě o severokarolínské Algonkiny, jejichž povahové vlastnosti Verrazano hodnotil velice příznivě. “La Dauphine“ brzy zamířila na sever a objevila rozsáhlou zátoku Pamlico Sound. Pokračovala dále na sever kolem ostrova Roanoke, kde měla být v roce 1587 založena nešťastná anglická kolonie, a dosáhla malebné kopcovité země pokryté vysokými stromy (pravděpodobně dnešní Kitty Hawk v Severní Karolině), kterou Verrazano nazval idylickým jménem “Arcadia“. Zde posádka unesla malého chlapce, jehož osud je historii neznámý. 

První na půdě New Yorku  

17. dubna vplula "La Dauphine" do dnešního newyorkského zálivu. Verrazano tak byl prvním Evropanem, který spatřil proslulou bránu do Nového světa, kde se nyní rozkládá milionové město New York. Aniž mořeplavec docenil svůj objev, pustil se kolem jihovýchodního cípu Long Islandu dále na moře a objevil ostrov, který pojmenoval podle královy matky Louisa (dnešní Block Island).

Plavci přistáli asi 90 km dále u pevniny ve velmi dobrém přístavu, kde se setkali s množstvím přívětivých Indiánů kmene Wampanoag. Strávili u nich 15 dní a podnikli i několik výprav do dnešního Narragansettského zálivu.  

V květnu vyplul ze zátoky a prozkoumal ostrovy blízko dnešních států Massachusetts a Maine. Místní Abnakiové se chovali k námořníkům značně nepřátelsky, stříleli na posádku šípy a nedovolili bělochům přistát. Odtud plula "Plískavice" k New Foundlandu, a jelikož zásoby docházely, vrátila se zpátky do Francie. Z domovského přístavu Dieppe odeslal Verrazano zprávu o výpravě králi Františkovi I. datovanou 8. července 1524.

Na této expedici Verrazano obeplul a prozkoumal východní pobřeží kontinentu mezi 34. - 46. stupněm severní šířky v délce 1300 km včetně zátoky Pamlico, ústí řeky Hudsonu a zálivu Maine. Pokládal záliv Pamlico již za Tichý oceán, oddělený od Atlantiku jen úzkou šíjí a přinesl i nejasné zprávy o velkých jezerech ve vnitrozemí.

Sežrán nebo oběšen?

Neúnavný mořeplavec se počátkem roku 1527 vypravil opět do Nového světa, aby pokračoval v objevitelských plavbách. S finanční podporou  Jeana Ango a Philippe de Cabota, vyplul z Dieppe se čtyřmi loďmi. Jedna z nich byla za bouře u Kapverdských ostrovů oddělena od ostatních, ale Verrazano se zbytkem expedice dosáhl pobřeží Brazílie, odkud se vrátil v září 1527 do Dieppe s bohatým nákladem vzácného dřeva. Tento dílčí úspěch, byť nenašel požadovaný průjezd do Tichého oceánu, ho inspiroval k poslední plavbě, kterou nastoupil na jaře 1528.  

Jeho další osudy jsou však zahaleny tajemstvím. Podle kronikáře Ramusia prozkoumal Floridu, Bahamy a Malé Antily. Když prý plul na jih od dnešní Jamajky, posádka si všimla bujně zarostlého, zdánlivě pustého ostrova (snad se jednalo o dnešní Guadaloupe). Verrazano zakotvil svoji loď “La Flamengue“ na moři a s šesti muži se vypravil ve člunu na průzkum. Skupina byla záhy napadena početnou tlupou lidojedských Karibů. Všichni běloši byli zabiti, vhozeni do kotle a snědeni přímo před očima posádky a kapitánova bratra Girolama. Lodní děla byla mimo dostřel, takže nemohla včas zasáhnout. Koncem března 1529 se Girolamo vrátil do Francie s malým nákladem tropického dřeva a přinesl zprávu o bratrově smrti. Ještě téhož roku vydal slavnou mapu Verrazanových plaveb s důrazem na severoamerické pobřeží, která byla nejdokonalejším kartografickým dílem té doby. 

Naproti tomu některé neověřené prameny uvádějí, že byl Giovanni Verrazano polapen španělským válečným loďstvem v roce 1527 u pobřeží Cádizu a za svoji pirátskou minulost na rozkaz císaře Karla V. popraven ve městě Puerto del Pico. 

Komentáre Disqus