KRÁČEJÍCÍ V PLÁŠTI (Tašna Mani)

Tato účastnice proslulé bitvy, též známá jako Její orlí plášť či jako Mary Crawler, se narodila v roce 1854 na území nynější rezervace Standing Rock.

Byla dcerou Plazícího se, proslulého bojovníka Hunkpapů. Již jako sedmnáctiletá doprovázela válečné výpravy Lakotů proti Vraním indiánům a projevovala nevšední statečnost. Osudného 25. června 1876 právě vykopávala jedlé hlízy dětelníku (Psoraela esculenta) na břehu řeky několik mil od tábora, když zaslechla zvuky bitvy. Spěchala do svého rodného týpí, kde ji matka uvítala smutnou zprávou, že byl její bratr Osamělý jestřáb zabit v bitvě s majorem Renem. Osamělý jestřáb bývá často zaměňován se čtrnáctiletým mladíkem jménem Wihočan (Hrdinské činy), kterého brzy ráno zabili vojáci na jeho hlídce u mustangů. Wihočan však nebyl Hunkpapa, ale Itazipčo. Jeho otec se jmenoval Hnědý hřbet. (Hunkpapové a Itazipčové patří mezi severní podkmeny Lakotů a často společně tábořívali.)

Kráčející v plášti vzpomíná:

Viděla jsem svého otce připravovat se do bitvy. Zpívala jsem píseň smrti a pomalovala si obličej rudou barvou. Zapletla jsem si vlasy a rozběhla se k blízkému křoví, kde stál můj černý kůň. Truchlila jsem. Byla jsem žena, ale strach jsem neměla. Otec chytil mého koně za ohlávku a ujížděli jsme tryskem na jih proti modrým kabátům. Měla jsem velký vojenský revolver. Ostatní bojovníci se připojili k nám. Když jsme byli blízko okraje lesa, dostali jsme od Jestřábího muže rozkaz zaútočit. Kavaleristé byli opěšalí a stříleli přesně. Zabili i Jestřábího muže. Náš útok byl ale tak úporný, že je vyhnal z úkrytů a oni běželi ke svým koním a ujížděli rychle směrem k řece, kde museli koně plavat, aby se dostali na druhý břeh. Někteří z našich bojovníků vjeli do vody, zabili několik kavaleristů a shodili je ze sedel.

Isiah Dorman

Říká se, že se Kráčející v plášti podílela na zabití Isiaha Dormana (známého Lakotům jako Struk), černošského tlumočníka, který měl za ženu indiánku. Toho dne vyrazil s Custerovými jednotkami do boje proti lidem své manželky a zaplatil za to nejvyšší cenu, když byl střelen a ošklivě zohaven. Jeho smrt je zobrazena na některých indiánských piktografiích, které se dochovaly až do dnešních dob. Účastník bitvy Orlí jelen prohlásil, že viděl vystřelit nějakou ženu na Struka, který spadl s koně a potom se snažil posadit na zemi. Žena prý ho oslovila, když poprvé zamířila zbraň na jeho hlavu. Střela sice nevyšla, ale na druhý pokus jej zabila. Orlí jelen popsal tuto bojovnici jako rozčílenou osobu toužící vykonat pomstu za zabitého příbuzného, ale myslel, že se jmenuje Její orlí plášť.

Kráčející v plášti se o tomto činu ve své výpovědi nezmínila, ale je možné, že se nechtěla chvástat, nebo že neřekla záměrně vše. Možná že Dormana zastřelila jiná indiánka, ale vše napovídá tomu, že to byla právě ona a mstila takto smrt svého bratra. Když byla Renova kavalerie zahnána zpět na druhý břeh řeky, statečná Hunkpapka a její otec jeli zpět údolím s triumfujícími válečníky a opojeni úspěchem zpívali vítězné písně. Nechme znovu promluvit Kráčející v plášti: Někdo řekl, že další skupina vojáků zaútočila na dolní konec vesnice. Později jsem slyšela, že tyto muže vedl Pehin Hanska (Dlouhý vlas - Custer). Vyrazili jsme tím směrem. Jela jsem v čele, držíce bratrovo válečné kopí nad hlavou. Déšť ve tváři křičel: „Hoka hej, podívejte se na tu dívku! Chtějí mladí muži jet za jejími šaty?!“ Přebrodili jsme řeku Mastné trávy na mělkém místě pod bobří hrází a získali dobrou kořist. Na hřebeni, přímo na sever od nás, jsem viděla modře oděné muže sbíhající do rokle, kteří v běhu stříleli. Údolí bylo zahaleno kouřem ze střelného prachu. Vojáci Dlouhého vlasu byli v pasti. Ze severu je napadli Šajeni a z jihu bojovníci, které vedl Vraní náčelník.

Deep Coulee

Kráčející v plášti se poté pustila k rokli známé dnes jako Deep Coulee a k návrší pojmenovanému později Battle Ridge, kde se stále ještě bojovalo. Tam, jak uvedla ve svých vzpomínkách, dobila dva zraněné vojáky. Prvního revolverem, druhého svým nožem. Druhý den po bitvě sbalila tlupa Sedícího býka, ke které patřila i Kráčející v plášti, svá týpí a vydala se na sever ke kanadské hranici. V Kanadě indiáni zůstali čtyři roky, dokud se Sedící býk nevrátil do Spojených států a nevzdal se úřadům ve Fort Bufordu. Kráčející v plášti - Mary Crawlererová - žila až do své smrti v rezervaci Standing Rock v Severní Dakotě. Její jediné dochované fotografie pocházejí z roku 1937.