Film Pompeje

Bontonfilm - 15.3.2014

Veľkolepé katastrofické divadlo, ktoré spája skazu prekvitajúceho antického mesta s akčným a milostným príbehom. Bohaté mesto plné prepychu a zhýralosti prosperovalo a plnými dúškami si užívalo až do osudného dňa 24. augusta roku 79 nášho letopočtu.

Vtedy sa prebudila sopka Vezuv a v smršti ohnivých erupcií pochovala celé mesto a zatienila slnko na pravé poludnie. Tvárou v tvár strašnej katastrofe musí gladiátor, ktorého čakal posledný boj o konečnú slobodu, zachrániť svoju lásku ... alebo to aspoň skúsiť. V hlavnej úlohe sa predstaví Kit Harington, známy zo série Hra o tróny, ďalej hrajú Emily Browning, Kiefer Sutherland, Carrie-Anne Moss či Jared Harris.

Hlavný hrdina Milo, otrok, ktorý sa stal gladiátorom, čaká na svoj posledný boj, aby zničil svojich súperov a dostal sa na slobodu. S výhľadom na slobodný život sa zamiluje do dcéry bohatého obchodníka, ktorá sa však má proti svojej vôli vydať za skorumpovaného a skazeného senátora (Kiefer Sutherland). Avšak ich skutočný problém sa pripravuje v hlbinách Zeme.  V osudových hodinách po erupcii Vezuvu, vo chvíľach totálneho chaosu a desivej skazy sa musí Milo prebojovať von z gladiátorskej arény, a podstúpiť boj s časom, aby svoju Cassiu z rozpáleného pekla zachránil.



Priebeh celej katastrofy, výbuch sopky spojený s obrovskou prílivovou vlnou tsunami tvorcovia zachytili čo najvernejšie podľa zachovaných historických materiálov. Niektoré zábery sa natáčali v samotných Pompejach, kde filmári zachytili svahy Vezuvu.


Tvorcovia filmu prizvali nezávislých expertov z oblasti histórie a geológie, aby si film pozreli v predstihu a zhodnotili „herecký výkon“ filmového Vezuvu, ktorého erupcia bola pre film vytvorená počítačovou technológiou. „Bol som veľmi prekvapený, ako realisticky sa tvorcom podarilo zachytiť sopečnú erupciu. Miestami som si dokonca nebol istý, či sa jednalo o počítačovú animáciu, alebo záznam zo skutočných erupcií,“ hovorí Florian Schwandner, vulkanológ z NASA Jet Propulsion Laboratory. Režisér Paul W.S. Anderson pre vytvorenie efektu použil digitálne fotografie Pompejí, pričom sopke boli dodatočne pridané tisíce metrov, aby sa jej filmová výška zhodovala s výškou, ktorú dosahovala v časoch svojej najväčšej (pred-erupčnej) slávy. Potom nasledovala spolupráca s grafikmi a znovu oživenie známej prírodnej katastrofy.  "Našou požiadavkou bolo, aby erupcia nevyzerala „cool“, ale realisticky. Autenticita bola tá najatraktívnejšia vec, ktorú sme divákom mohli priniesť na filmové plátno,“ hovorí Anderson.



Dnes sú staroveké Pompeje jedným z najväčších archeologických nálezísk na svete. Po erupcii Vezuvu roku 79 nášho letopočtu tu boli pod štvor- až šesťmetrovou vrstvou prachu a lávových kameňov navždy uchované telá ich obyvateľov, ich domy aj predmety dennej potreby.
V 2D a 3D formáte sa zážitok valiaci sa z rozžeravenej lávy a lietajúcich napoly roztavených balvanov stáva až desivo reálnym.

15 faktů a zajímavostí o Pompejích a jejich zkáze

1) 24. srpna roku 79 našeho letopočtu hora Vesuv skutečně začala soptit, jak to zachycuje film Paula Andersona Pompeje 3D. Vysoko do atmosféry byl z jejího kráteru vyvržen sloupec popela a lávy rychlostí 1,5 milionu tuny za sekundu. Sloup žhavé lávy vystoupil až do výše 33,8 km a silný východní vítr ho zanesl nad města Pompeje a Herculaneum. Během několika hodin byla tato města pohřbena pod vrstvou popela a vulkanický mrak zcela zastínil slunce, takže celá oblast se ponořila do naprosté tmy. Zděšené obyvatele navíc zasáhlo šest zničujících pyroklastických proudů, které šířily naprostou zkázu.

2) Pyroklastické proudy jsou přívaly žhavých sopečných plynů, úlomků magmatu a sopečného popela s teplotou 100-1000°C, které smetou cokoli, co jim stojí v cestě, a zasáhly město rychleji, než měli obyvatelé čas uprchnout.



3) Nedávné vykopávky odhalily stovky těl pohřbených ve vulkanické hornině, viditelně zkroucených strachem a zoufalstvím. Nikdo neví, kolik přesně při erupci Vesuvu zahynulo lidí, ale zřejmě šlo o tisíce.

4) Geofyzikové změřili (a film Pompeje 3D to zachycuje), že energie vyvržená explozí Vesuvu roku 79 odpovídá stotisícinásobku energie uvolněné bombou, která zasáhla Hirošimu. Většina obětí v Pompejích zahynula okamžitě, zásahem nesnesitelně vysoké teploty. Kdokoli přežil, byl pohřben a udušen popelem.

5) Výbuch byl tak silný, že vrcholek Vesuvu se v jeho důsledku snížil o 609 metrů! Způsobil navíc posuv pevniny, vytvořil novou pobřežní čáru a posunul Pompeje víc do vnitrozemí.

6) Pyroklastické proudy jako ten, který způsobil výbuch Vesuvu, se mohou pohybovat až rychlostí 724 kilometrů za hodinu a dosahují teploty 1000 stupňů Celsia, přičemž zničí cokoli, přes co se převalí, a uprchnout před nimi je nemožné.

7) Historikové a média často přehlížejí fakt, že erupce Vesuvu způsobila také tsunami v Neapolském zálivu.

8) Film Pompeje 3D zachycuje, že Vesuv je stratovulkán, neboli navrstvená sopka. Většina vyvržené horniny je andezit, který způsobuje mimořádně výbušné erupce. Právě kvůli tomu je Vesuv mimořádně nebezpečný a nepředvídatelný, a to i v dnešní době.

9) Existuje jen jeden druh sopky, která je pro lidstvo nebezpečnější než Vesuv, a to je supersopka. Vědci se dnes domnívají, že supersopka, která vybuchla před 250 miliony let, způsobila největší masovou zkázu, jakou svět dosud poznal, a vyhladila 95 procent rostlinných a živočišných druhů. Někteří vědci se domnívají, že vyhynutí dinosaurů před 65 miliony let nezpůsobil dopad asteroidu, ale právě supersopka.

10) Mohly by se Spojené státy stát příštími Pompejemi? Největší katastrofa pro život na Zemi – kromě dopadu asteroidu – by byla erupce supersopky. Supersopky jsou stokrát silněšjí než obyčejné soopky a mají schopnost vyhladit naši civilizaci. Jedna z největších supersopek se nachází pod Yellowstoneským národním parkem v USA. Analýzy horniny v této spící supersopce ukázaly, že vulkán může explodovat bez jakéhokoli vnějšího podnětu a bez varování. Kdyby k této erupci došlo v Yellowstoneu, dvě třetiny USA by byly neobyvatelné, protože by do nich pronikl toxický vzduch, ucpaly by se veškeré komunikační kanály a miliony lidí by musely opustit své domovy.

11) Geologové a vulkanologové, kteří studují Vesuv, připouštějí, že žádná exploze tu nebyla až překvapivě dlouho. Observatoř na Vesuvu 24 hodin denně monitoruje seismickou aktivitu, emise plynů a další ukazatele, aby mohla obyvatele včas varovat. Exploze by dnes byla ještě ničivější, protože v Neapolském zálivu nyní žijí 3 miliony lidí.

12) Jak zachycuje Andersonův film, otroci, kteří bojovali jako gladiátoři, pocházeli z různých kultur a ras. Přináší věrohodné zobrazení otroctví v době starověkého Říma – otroctví, které nemá nic společného s rasovým původem. Otroci mohli být přivezeni z britských ostrovů i z Afriky, odkudkoli, kam římská moc sahala. V dobách chudoby a hladu u zoufalých Římanů dokonce nebylo výjimkou, že pro peníze prodávali do otroctví vlastní děti.

13) Režisér Paul Anderson se svým týmem šest let před natáčení studoval pompejské reálie. Dokázali znovu zhmotnit každou ulici a budovu v Pompejích i okolí tak, aby film co nejvěrohodněji zachytil tehdejší civilizaci. Tým také dělal časté studijní přelety nad Vesuvem a dalšími sopkami, aby jejich zpodobení bylo co nejvěrohodnější.

14) Životní styl bohatých Pompejanů byl zahlcen nevídaným luxusem, a to i na dnešní poměry. Jejich jídelníček se skládal převážně z ryb, ořechů, obilovin, oliv a ovoce. Podle nejnovějších vykopávek pompejské restaurace nabízely i maso žiraf a plameňáků.

15) Vesuv je dnes stejně hrozivý jako kdysi a zůstává jednou z přírodních supersil. Jeho příští erupce by byla zničující – přičemž se očekává, že tato erupce by byla ještě silnější než ta v roce 79. Mohla by změnit klima v celé Evropě. Tři miliony obyvatel Neapolského zálivu by pravděpodobně nebylo možné včas evakuovat.

Súťaž Pompeje

Na adresu info@dobrodruh.sk odpovedzte na súťažnú otázku a traja z vás vyhrajú originálne filmové tričká s motívom Pompeje.

Otázka: Ako sa volá hlavný mužský hrdina filmu?

Odpoveď sa dozviete v článku vyššie.
Odpovede posielajte do 28. marca.

 

Komentáre Disqus